Bloggers RE

CO JSOU TO (NE)VŠEDNÍ RITUÁLY A JAK SI S JEJICH POMOCÍ ZLEPŠIT ŽIVOT?


V dnešní uspěchané době začínají rituály zažívat svoji malou renesanci. Pomalu se vymaňují ze škatulky ezoterických voodoo podivností a nachází své místo v naší každodennosti. Co všechno se pod tímto širokým pojmem skrývá a jak může vypadat rituál v praxi? Co nového nám mohou rituály vnést do života a co starého v něm naopak pomáhají udržet?

 Rituál zastřešuje mnoho velmi rozmanitých situací. Nicméně lze nalézt jejich styčné body. Obvykle se nedějí nahodile, mají alespoň částečně předem danou svoji specifickou formu a pravidelně se opakují. Patří sem všechny tradice, ceremonie i slavnosti – náboženské i lidové. Rituál je něco výjimečného, a to nejen na úrovni společenské, ale i individuální:

  • Štědrý den
  • Velikonoční pondělí 
  • Dušičky

ale také

  • firemní večírek
  • rodinná oslava
  • ranní Pozdrav slunci
  • čaj o páté
  • nebo čtení před spaním

Míru výjimečnosti a významnosti totiž událostem přisuzujeme my sami.

Rituál vs. rutina

Často záleží především na úhlu pohledu, energii a záměru, který do vykonávaných činností vkládáme. Zpočátku by se mohlo zdát, že rutina je rituálu protikladem. Jenže někdy stačí pouze přepnout nastavení v naší hlavě. Z každodenní aktivity, na první pohled rutinní, vykonávané už téměř automaticky a mechanicky, se tak může stát náš malý soukromý rituál, který si vychutnáme a budeme se na něj těšit. Trénink dělá mistra, časem si tedy takto můžeme zpříjemnit třeba i věšení prádla. Vědomě a všímavě prožívat “tady a teď”. Nicméně začít můžeme tím, že si v každém zdánlivě všedním dni nalezneme záchytné ostrůvky příjemných úkonů, z nichž se postupem času stanou naše (ne)všední radosti.

  • Vycházet s ranním čajem či kávou na zahradu, terasu, balkon, zápraží, nebo jenom vykouknout z okna, párkrát se zhluboka nadechnout a vydechnout, případně načerpat do zásoby energii ze slunečních paprsků.
  • Dávat si po obědě krátkou procházku nebo si najít nějakou pěknou trasu a jít alespoň část cesty do práce (do školy, kamkoliv) pěšky.
  • Udělat si o víkendu snídani jako v hotelu a pak si dlouho číst nebo povídat s rodinou.
  • Stanovit si večer v týdnu na domácí “wellness” či kino.

Ale zase pozor, s rituály je to jako se šafránem, musí nám zůstat vzácné, jinak by jejich magická moc mohla vyprchat.

Proměny v čase a improvizace

  • Menarche
  • Přechod do dospělosti
  • Svatba
  • Požehnání matky
  • Poporodní zavinování

Všechny tyto rituály mapují určité významné životní předěly. Umožňují nám dané milníky lépe vstřebat a posunout se dál. Rituál však může fungovat i naopak, jako určitý záchytný bod, který nás v době změn uklidňuje a propojuje s předešlým obdobím.

Pokud například ukončíte bezdětnou životní etapu a stanete se rodiči, zřejmě brzo nabydete dojmu, že na rituály ve svých dnech můžete na nějaký ten pátek zapomenout. Respektive na několik prvních pátků, či přesněji řečeno neděl, kdy si na ně nejspíš ani nevzpomenete. Avšak jakmile získáte zpět část vnitřního klidu, začnete hledat nějaký odkaz na svůj život před dětmi. A k tomu jsou právě rituály jako dělané. Dokonce dokáží fungovat i s menší mírou promyšlenosti a plánování (s nimiž rodičovství není příliš kompatibilní) a s vyšší mírou improvizace (která naopak životu s dětmi kraluje), než by se dalo očekávat.

Důležité je nelpět na detailech. Tedy pokusit se především zachovat hlavní myšlenku či poslání našeho rituálu s tím, že kulisy se mohou měnit. To, že se něco jednou nepoštěstí, neznamená, že už se nepoštěstí nikdy. To, že se vícekrát něco poštěstí neznamená, že už se poštěstí vždy…

Dopolední ostrůvek dovolené

Holčička usnula u kojení. Usnula tvrdě. Ona ji mohla klidně přenést do kočárku na terasu a věděla, že má teď nejméně hodinu pro sebe, často i déle. Tento scénář se opakoval natolik dlouho (všechno co přetrvá déle než týden, se s miminkem automaticky řadí do kategorie věčnost), že si na něj zvykla a začala s ním v denním “rozvrhu” počítat. Ranní hraní, přebalování (často i převlíkání a přepírání), krmení, a pak ta slavnostní chvilka pro sebe.

Obřadně rozehřála kávovar, našlehala hustou pěnu z mandlového mléka a za symfonie bublání a vrnění si na talířek naskládala nějaké dobroty, hodně dobrot… Nakonec šálek cappuccina a laskominy nakladla na tácek, spolu s nimi i knihu nebo deník. S táckem vyšla na terasu, usadila se u stolečku, důmyslně umístěného v ideálním dosahu slunečních paprsků i spícího kočárku, tedy ani moc blízko, ani moc daleko. Na tomto jejím dopoledním ostrůvku byla mateřská alespoň na chvíli opravdu dovolenou. Navíc času bylo obvykle dostatek na odpočinek, kreativní činnost i drobné domácí práce. Mohla se pak osvěžená a uklidněná zase plně věnovat osvěžené a uklidněné holčičce.

Jednou holčička neusnula, ani sama, ani po dlouhém uspávání, ani dopoledne, ani později během dne. Neusnula ani podruhé. Potřetí se to se sice spánek nakonec dostavil, ale trvalo mu to snad hodinu a ani ne po dvaceti minutách už byl zase tentam, což pragmaticky shledala jako nerentabilní. Vypadalo to, že se svého rituálu bude muset vzdát. Raději se však rozhodla nadesignovat si ho znovu, pružně jej přizpůsobit novým okolnostem.

Káva měla sice pěnu o něco málo míň hustou, a ne tak obřadně našlehanou, ale byla to pořád vysoce funkční a chutná káva. Opět přistála na tácku i s pamlskem a knížkou. Tentokrát to nebyla její už půl roku rozečtená kniha, ale ta, co četla holčičce (za půl roku už asi šestá). Usadila se na polštářek vedle houpacího lehátka, nahlas četla, usrkávala horký nápoj a uzobávala sladkosti. Na chvíli nemyslela na všechno to, co ještě musí a nestíhá a vytvořily si tu malou oázu klidu spolu.

Byl to jejich první společný rituál. A určitě ne poslední.


Kateřina Vychodilová

Sdílím a ilustruju sobě a druhým pro radost... (Ne)obyčejné zážitky z cest i z domova a hlavně o souŽITÍ jednoho (ne)obyčejného muže s jednou (ne)obyčejnou ženou. Většinou s nadhledem a humorem, často poeticky a občas i do hloubky až na dřeň. Příběhy a postřehy tak trochu naše od nás, ale mnohem víc Vaše a pro Vás, příběhy nás všech. Tak pojďme (se v nich) společně hledat, ztrácet i nacházet.

Přidat komentář

10 TIPŮ, JAK VYLEPŠIT SVŮJ INSTAGRAM A SPOLUPRACOVAT SE ZNAČKAMI

10 TIPŮ, JAK VYLEPŠIT SVŮJ INSTAGRAM A SPOLUPRACOVAT SE ZNAČKAMI

X