K napsání tohoto článku mě dovedla vlastní zkušennost. Můj přiběh začíná v listopadu letošního roku, kdy jsem cítila, že musím změnit zaměstnání. Těžká namáhavá práce na hotelu se na mě psychicky a hlavně fyzicky dost podepsala. Měla jsem málo času pro sebe, natož pro ostatní, ale i z toho mála jsem se vždy snažila vytřískat co nejvíce. Takhle už opravdu nemůžu pokračovat. Pracujete pro někoho a nemáte z toho žádný dobrý pocit. A tak jsem přemýšlela, kam by se měla moje další cesta ubírat. Jak už to tak v životě bývá, položila jsem si otázku a vzápětí přišla odpověď.

Byla jsem v mém oblíbeném baru, když jsem potkala svého učitele islandštiny. Dali jsem se do řeči a po pár minutách přišla má odpověď. Začal mi vyprávět o své cestě do Mexika, kterou plánuje v novém roce. Byla jsem naprosto nadšená a chtěla jsem vědět více informací. Sejde se jedna věc s druhou a vy si říkáte, že tohle je náhoda, ale časem si uvědomíte, že náhody neexistují. Najednou jsou věci v oběhu a vy ani nevíte, jak se to stalo. Ale děje se to a je to maximálně napínavé.

Řekl mi, že jede pracovat jako dobrovolník do Mexika. A to byl můj moment. V tu chvíli jsem si přesně uvědomila, že to je to, co chci dělat. S touto myšlenkou jsem si pohrávala už hodně, hodně dávno. Ale v té době jsem na něco takového rozhodně nebyla připravená. Bála jsem se. Dva roky a tři měsíce života v zahraničí mě otrkaly natolik, že jsem se rozhodla tuto další radikální změnu v mém životě udělat. Navzdory všem lidem, navzdory penězům, navzdory nevím čemu ještě.

Možná se ptáte, co teda budu dělat a kde. A je to tady, pojedu na Bali! Potkala jsem v zahraničí spoutu lidí a mnozí mě dost inspirovali na cestě mým životem. Věřím, že jakmile si něco přejete opravdu čistě a od srdce, stane se to. Protože na tomhle principu náš vesmír funguje. Sepsala jsem vám ke svému příběhu i pár tipů a rad, jak zjístit, že to, pro co jste se rozhodli, je správné.

Jak věřit svému rozhodnutí?

Intuice je silný motor pro naše rozhodnutí, přichází nečekaně a doprovází ji spoustu pocitů. Věřte svému nadšení a věřte svému vnitřnímu hlasu. Pokud vám říká, že tohle zvládnete, tak přesně to je potřeba vykřičet do světa!

Ukotvujte váš cíl

  • Věnujte pozornost nejen snu, ale hlavně cestě, která k němu vede. Někdy nebude jednoduchá, zato bude ještě více naplňující.
  • Mluvte o vašemu snu nahlas, pořád dokola. Říkejte o něm každému, s kým svůj sen chcete sdílet.
  • Vystavte si svůj cíl někde na oči, abyste si ho pořád připomínali a měli ho v paměti silně ukotvený.
  • Buďte trpěliví.
  • Nevnímejte překážky jako těžkosti, ale spíše jako zkoušky, které vám nakonec budou ku prospěchu.
  • Dejte věci do pohybu. Pod tím si můžete představit zakoupení letenky, vyhledání informací, sbalení se, cokoliv. Začněte hned teď.
  • Co bylo, vymazat nejde, ale jde to přijmout. To je první velký úspěch vaší cesty.
  • Pokud taky souhlasíte s tím, že svůj život si vytváříme sami, pak taky souhlasíte s tím, že vy jste ten jediný člověk, který ho může zase změnit.

Myšlenka

Právě ta je základním krokem ke splnění přání či snu. Plnit se mohou jak pozitivní, tak negativní přání. Myšlenka ovšem nestačí, je nutné ji doprovodit dalšími aspekty, snahou a patřičnou vytrvalostí, a někdy i ochotou riskovat. Přesně v téhle fázi se teď nacházím i já. Pojedu do nové cizí země, několik tisíc kilometrů daleko a budu tam bez příjmu a sama. To je ovšem risk, který jsem ochotná podstoupit ke splnění svého snu, kterým je pomáhat lidem. Dobrovolnictví se mě osobně dotlo a je čas tenhle vztah prohloubit.

Bylo zajímavé sledovat reakce lidí v mém okolí. Nejčastější otázky byly, co tam budu dělat nebo proč jedu tak daleko, ale jedna z prvních byla: “A co tvůj přitel?”. Zajímalo by mě, kdy, nebo spíše jestli, si lidé uvědomí, že jsou samostatné jednotky a život se nemůže vytvářet na základě dalšího člověka. Ne, tohle opravdu není nic sobeckého, protože je to váš život. Člověk, který je po vašem boku, a je to ten správný člověk, vás vždy podpoří a půjde stejnou cestou. Chtěla bych ale podotknout, že jsme každý jiný, nemáme stejné ani podobné životy, ale zárověň se můžeme dokonale respektovat.

Kdo je dobrovolník?

Dobrovolník je člověk, který se rozhodne vykonávat pomoc pro druhé bez nároku na odměnu.

Druhy dobrovolnictví

Dobrovolníkem se můžete stát jak ve své zemi, tak v zahraničí. Já jsem si vybrala druhou variantu, protože v zahraničí žiji už přes dva roky a přišlo mi to jako přirozená cesta.

Placené dobrovolnictví

Teď si možná říkáte, že jsem se asi spletla v pojmech, ale opak je pravdou. Za dobrovolné programy musíte zaplatit a bohužel to ve většině případů nejsou malé částky. Já jsem si přesně tuhle variantu vybrala, jelikož mi přišla bezpečnější vzhledem k zemi, do které jsem si vybrala jet. V podstatě máte zajištěné ubytování, stravu a další věci. Peníze, které vložíte do programu, jsou poté umístěny do projektů, které v dané zemi probíhají.

Neplacené dobrovolnictví

Tady asi nemusím úplně zmiňovat o co jde. Dobrovolnictví, kde žádné peníze nevkládáte. Dle mého názoru je to lepší varianta, pokud se chcete stát dobrovolníkem ve vaší zemi.

Když si do vyhledávače zadáte pojem “dobrovolnictví”, vyjede vám spousta informací a já věřím, že jsem možná alespoň jednoho z vás inspirovala k tomu, aby si šel za novým snem, nebo alespoň náhledl pod pokličku tohoto tématu. Pomoct ostatním je velmi důležité a je jedno, jestli pomáháme rodině, přátelům, nebo cizím lidem. Pokud vy máte dostatek a jiní ho nemají. Pokud jste vy vzdělaní a můžete učit jiné. Pokud jste v srdci dobrodruzi a nebojíte se. Pokud jste zkrátka lidé, kteří cítí ZÁJEM, udělejte to.


LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here