Bloggers RE

JAK JSEM SE DOSTALA K TVOŘENÍ TEXTŮ PRO FIRMY


Od té doby, co jsem se naučila psát, tak píšu. Nejdřív jsem psala knížky o pěti stranách, který jsem si vytiskla na tiskárně a pořádala velký křty pro plyšáky. Od tý doby mám připravený svůj děkovací proslov za Nobelu cenu za literaturu. Pak začala éra blogů a já začala psát o všem, a to doslova. O sobě, co mám ráda, co ráda nemám, co jím, nosím a začala jsem i fotit. Můj poslední blog mě ale bavil nejvíc. Tam jsem začala psát jednoduše o tom, co jsem měla v hlavě. Začala jsem svoje myšlenky zhmotňovat do změti písmen a slov a lidi to bavilo. Teda těch pár. Aspoň to tvrdili. Nebo si na to prostě budem hrát, že se jim to líbilo.

To, že bloguju, se o mně tak nějak vědělo. Často, když mě někdo seznamoval s někým cizím, tak řekl: “Tohle je Klára, ona bloguje”. Taky byly velmi časté otázky: “Tak jak to máš s tím blogem?” a “O čem budeš teď psát?” nebo mi lidi chválili články, ptali se mě, jestli to, co jsem napsala, se mi vážně stalo. Nebo mi články naopak hejtili, ne že ne. To, že jsem svého času blogovala, o mně věděl i jeden z mých kamarádů, se kterým jsem ve školním projektu spolupracovala na zadání jedné firmy. Díky tomu a němu jsem se dostala ke svým prvním textům pro tenhle start-up, kdy jsem tvořila texty k nim na blog. Psala jsem o běhání, došlapu, sepsala jsem dokonce i jeden rozhovor s atletem. Těch článků bylo jen pár, ale tady jsem poprvé přičichla k něčemu, čemu by se dalo říkat copywriting.

Pak, když jsem vrátila z Erasmu, jsem hledala nějakou brigádu, a protože jsem se už nechtěla ve dvaceti vracet k práci v kavárně, která pro mě není přínosná, rozhodla jsem se najít si práci ve svém studijním oboru a v oboru, ve kterém chci skutečně něco dělat a pracovat, a to je marketing. Tak jsem se v coworkingovém centru začala ptát, jestli někdo nehledá někoho na brigádu. Radši budu dělat kafevároše někomu, od koho se něco můžu naučit. A díky tomu, že mě znali jako “Jo, ty jsi ta, co má blog, ne?”, tak jsem se dostala k zadání a sepsala jsem kratičký článek o zásnubách pro jedno klenotnictví. Podle kterýho jsem ale byla prej až moc emotivní (jak paradoxní, vzhledem k mému aktuálnímu postoji ke svatbám a manželství, ale o tom třeba jindy). Každopádně, začala jsem psát čím dál tím víc a další ze skvělých příležitostí jsem dostala i tady na BloggersRE, kde tvořím svoje vlastní články, píšu co mě napadne, a vás to evidentně baví. Což je super, protože mě to hrozně baví psát.

No a postupně jsem se dostala k tomu, že aktuálně píšu rozhovory a články tady na BloggersRE, korekturuju zadání pro freelancery, tvořím příspěvky na FB a IG, občas fotím produkty, ale hlavně dělám něco, co mě vážně baví a posouvá dál. Co je taky super a pomohlo mi, jsou facebookové oborové skupiny. Já jsem třeba ve skupině Holky z Marketingu, kde píšou holky zajímavosti z oboru, píšou si o radu, nebo svoje tipy, ale píšou tam i firmy s nabídkami práce nebo stáží. Existují ale i další skupiny, i z úplně jiných oborů, kde můžete najít práci, nebo třeba jen čerpat inspiraci.

Takže závěrem tady toho mého žvanění o všem a ničem zároveň bych Vám chtěla říct, abyste se nebáli a dělali věci, které chcete, ať už se rozhodnete dělat cokoli, jděte do toho naplno. Ať se Vám daří!


Klára Recmanová

Studentka marketingu. Vypadám o dekádu mladší, než ve skutečnosti jsem. Holka, co věčně neví, co chce. Zpravidla chce to, co nemůže mít, a když to může mít, už to nechce. Věčně sakrasticky mluvící, kávu a psy milující pisálek, co pořád něco datluje do notebooku a následně zase všechno maže. Fotím na Instagram, píšu a neustále se snažím vymyslet a vybudovat něco svýho. Občas jsem i milá. Jmenuju se Klára, těší mě!

Přidat komentář

Instagram @bloggersre

Náš Instagram