Komunita online tvůrců

JAK JSEM ZHUBLA 14 KILO?

0 3

Už jako malá jsem nebyla zrovna štíhlé dítě. Vždycky jsem měla kila navíc. Často jsem dostávala přezdívky typu buřtík, paštika a prasátko. Když jste malí, je Vám celkem jedno, jak vypadáte. Čím jste starší a jdete do puberty, tím víc Vás vaše váha zajímá. Když jsem byla v 6. třídě, hodně jsem se vytáhla. Nebyla jsem tolik při těle. Horší to ale začalo být o minulých prázdninách. Všechno, co jsem viděla, jsem doslova zhltla. Každý pátek jsem jezdila k taťkovi, který nám vždy nakoupil sladkosti. Já si samozřejmě nakoupila všemožné sladké žvýkačky, pendreky, čokolády a brambůrky. To vše jsem byla schopná za jeden večer sníst. Moje váha začala stoupat. Z 63 kilo jsem během prázdnin měla 67 kilo! Úplně jsem se zhrozila řekla si, že přestanu tolik jíst.
S nástupem do prváku se mi to, ale vůbec nedařilo. Ve škole jsem moc nejedla, protože ty začátky byly pro mě docela stresové. Až jsem přišla domů, což bylo kolem 16 hodiny, pak jsem začala s jídlem. Můj problém byl to, že jsem jedla ve velkých porcích a víckrát za den. Další problém byl to, že jsem vůbec nesnídala. Znáte to, když máte nervy, a tak nic do žaludku nedostanete. Což bylo špatný, protože ,,moji snídani”, důležité jídlo dne, jsem si nechávala až na večer.
Nebyla jsem úplně při těle. Někteří lidé jsou na tom hůř, ale nejhorší bylo, že jsem se ve svém těle necítila dobře.
Nosila jsem volné oblečení velikost XL, i když jsem měla L. Chtěla jsem nosit volné a pohodlné věci. Docela jsem byla naštvaná, že moje věci, které mi bývávaly jsou mi už malé. Všechny moje věci jsem darovala mojí mamce, protože mamka byla hubenější o 10 kilo než já. Když jsem byla hubená, půjčovaly jsme si věci, ale teď jsem na to mohla zapomenout.
Nesnášela jsem ani nakupování, protože pokaždé neměli moje číslo nebo mi to bylo moc malé. Když jsem se na sebe dívala ve zkušební kabince, tak mi nebylo zrovna do smíchu. Spíš jsem byla víc zakomplexovanější. A jídlo bylo tím nejlepší utěšovadlem. Pamatuji si, že v prváku se má váha opět zvýšila na 72 kilo. Nějak jsem byla smířená s tím, že už to zpátky neshodím. Neměla jsem ani žádnou motivaci po neúspěšných snaženích. A tak jsem prostě zase jedla. Jedla a jedla a radši se ani nevážila, jelikož jsem měla strach, jaké číslo na mě vybafne. Pamatuji si, že při posledním vážením jsem měla 74 kilo.

Leden 2014 – 74 kilo – ???

Když jsem si na školu zvykla, tak jsem začala jíst hodně i ve škole . Kupovala jsem si každé ráno sladké pečivo jako croissanty, koblížky, plundry atd… Většinou mi svačina nestačila, tak jsem si chodila občas kupovat do naší kantýny a potom mě čekal školní oběd. Za další dvě hodiny jsem si cestou domů kupovala další sladké pečivo nebo anglické rohlíky. Od té doby moje váha klesala a pak zase stoupala. Jednou jsem měla 72 a pak zase 74.
Jednoho dne když mi nebylo zrovna nejlíp, jsem se rozhodla, že s tím skončím. Představila jsem si můj žaludek, jak musí trpět. Představila jsem si všechno jídlo, co jsem snědla, jak se točí v mém žaludku. Přestala jsem uvažovat stylem CHCI ZHUBNOUT, protože ten Vám nepomůže spíš Vás potopí. Moje motto znělo CHCI MÍT ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL. Chci mému tělu dodat potřebnou energii. Nejhorší je, když chcete zhubnout, že si kladete moc velké cíle. Musíte začít doopravdy pomalu. Pokud chcete zhubnout, musíte to mít v hlavě spořádané, co chcete dosáhnout a proč toho chcete dosáhnout. Hubnutí začíná v hlavě. Pokud děláte něco, co ostatní říkají, že pomůže, ale sami o tom nejste přesvědčení, nikdy to nepůjde.

Červen 2014 – 64 kilo

Začala jsem tedy vynechávat sladkosti. Úplně jsem je omezila. Parkrát za čas jsem si dala třeba Kinder Bueno, ale mou sladkostí bylo Müsli s mlíkem. Každé ráno jsem si ho připravovala. Doslova jsem byla ujetá na téhle potravině a stále jsem. Snažila jsem si jídlo rozvrhnout na 6 porcí po každých 3 hodinách. Ze začátku se mi to nedařilo. Ráno jsem snídala ovesnou pochoutku a poté jsem si místo sladkého pečiva kupovala cereálku se sýrem v Karlově pekárně. Určitě to bylo lepší než koblížek. Při hubnutí je důležité zjistit z čeho tloustnete. U mě to byl samozřejmě cukr a bílá mouka.
Nejhorší pro mě bylo zvyknout si na čistou vodu. Říkám Vám, že nikdy v životě jsem čistou vodu nepila. Ohrnovala jsem nad ní nos. Vždy jsem dala přednost nějaké levné minerálce, protože byla sladká. Návyk na čistou vodu byl pro mě docela těžký a jsem ráda, že jsem to zvládla. Ze začátku jsem si chystala vodu s trochou šťávy. Postupem času, kdy jsem omezila i sladkosti, jsem tolik toho cukru nepotřebovala. Další týden jsem zkusila čistou vodu s citronem. Do svého jídelníčku jsem zařadila ovoce a zeleninu. Zeleninu jsem odjakživa měla ráda, ale vždy jsem byla líná si ji nakrájet, proto jsem vždycky sáhla po sladkém, protože bylo lehké roztrhnout obal a jenom se utápět v té hnusné cukrové nekvalitní čokoládě. Myslím, že v březnu 2014 jsem začala zdravě jíst. Nikomu jsem o tom neříkala, že chci zhubnout, protože vím, kdybych to někomu řekla, tak by se mi to nepodařilo. Jak se říká : Neříkej to, co budeš dělat, ale co jsi udělal. Ani na blogu jsem o tom nepsala. Zkrátka nikdo o tom nevěděl. Možná moje kamarádky si všimly, že nosím do školy healthy svačiny. Nosívala jsem s sebou nakrájenou zeleninu nebo ovoce, což u mě nebylo normální. Už od dubna jsem neměla bílý rohlík. Jedla jsem jenom tmavé a celozrnné rohlíky nebo žitný chléb.
Takový šok mé tělo nečekalo a váha šla zázračně dolů z 72 na 68 kilo. Byla jsem šťastná, že tam konečně vidím tu šestku. V ten moment mě to víc a víc motivovalo. Hodně jsem pila a snažila se jíst v menších porcích. Začla jsem se sebou být spokojenější. Koupila jsem si oblečení velikosti M a byla šťastná, že se mi daří. Začala jsem nosit uplejší věci a víc o sebe dbát. Někteří v mém okolí byli docela překvapeni, co se semnou děje. Neměla jsem na to žádnou odpověď jenom čistou radost. Začala jsem milovat nakupování. Mohla jsem si dovolit nosit i jinačí věci, než jsem nosila. Váha šla pořád dolů a do konce školního roku jsem měla 65,5 kilo. Když si i ostatní všimli, že jsem zhubla, hlavně moji rodiče, mamka zpátky vytáhla věci, které jsem ji darovala a nutila mi je si vyzkoušet. Měla jsem pořád kecy, že mi to nebude, že jsem pořád při těle. Když jsem si oblekla kraťase, které jsem nosila před 2 lety, byla jsem opravdu překvapena. Všechny věci jsem znovu oblekla. Celý červenec jsem jezdila na kole. Když bylo pěkně, pořád jsem jezdila. Jízdu na kole jsem si doslova zamilovala. Jezdila jsem společně s kamarádkou a většinou jsme ujeli okolo 20 km. Vůbec jsem se nešetřila. I když je zima, jezdím. Začala jsem chodit na PowerYogu. Také začínám cvičit i doma. Teď už musím jenom posilovat. Jsem strašně ráda, že jsem to nevzdala. Nikdy jsem nevěřila, že bych toho mohla dosáhnout.
Pokud máte nějaké otázky nebo chcete nějaké podrobnější články, napište na ASK.

Poslední den prázdnin – 62 kilo

Dnes je 7. listopadu a moje váha je 59,5 kg a výška 178 cm.

NOVĚ ! Video o tom, jak jsem to dokázala 🙂

Leave A Reply

Your email address will not be published.

X