KNIHA, KTERÁ MĚ DONUTILA K ČINŮM


Autor: Dennie Loving, dennieloving.wordpress.com

Kdo to se svým životem myslí opravdu vážně, dřív či později dospěje do určitého bodu, kdy se vše zlomí. Něco vás přiměje jednat. Nějaká událost. Něco uvidíte nebo uslyšíte…

O seberozvoj se zajímám už dlouho. Přečetla jsem hodně článků na toto téma. Zprvu jsem začala sledovat různé stránky o motivaci a rozvoji sebe sama na Facebooku. Strašné zjištění pro mne bylo, že lajkování a sdílení příspěvků prostě NESTAČÍ.

Vnější motivace může být sebelepší, když chybí motivace vnitřní. Nebude to fungovat. Někomu možná ano, ale ne na dlouho. Potřebujete ten vnitřní důvod, díky kterému si dokážete představit dělat danou věc každý den.

Mým bodem zlomu byla kniha od Austina Kleona – Kraď jako umělec. Je jako dělaná do dnešní doby. Stručná a má styl.

Při otáčení stránek jsem si nestíhala zapisovat poznámky. Nepřeháním.

Většinu věcí zmíněných v knize už dávno znám a určitě nejsem jediná. Autor je ale napsal takovým způsobem, že mě nad nimi přiměl uvažovat tak jako nikdy.

Sází jednu údernou větu za druhou. Pravým hákem vás srazí dolů a zvedákem zas nahoru. Zacloumá s vámi tak, že se z toho ještě na další den nebudete moct oklepat.

Ne, nelekejte se. Je to stále kniha, žádný boxovací soupeř.

Tím jsem jen chtěla říct, že pokud se sami nevzchopíte a nezačnete jednat, na zemi v  boxovacím ringu zůstanete ležet pouze vy.

Není na škodu oprášit si věci již dávno zapovězené a přejít na novou vlnu myšlení. Nemít na sobě tu železnou košili, která utvrzuje váš život, na který jste zvyklí.

Postupem času jsem pochopila, že je důležité ZAČÍT a nikdy NEPŘESTÁVAT.

Když jsem totiž začala dělat něco, co by mě mohlo posunout o kus dál, pokaždé jsem došla do bodu, kdy jsem se zastavila a stála na místě. Něco mě přimělo přestat s tím, co dělám. Nebo jsem to už dělat nechtěla.

Čas je nejlepší pomocník a často nám pomáhá ujasnit si to, v čem jsme dříve váhali. Co by se ale stalo, kdybych vydržela? Nejspíš bych byla dávno tam, kam se teprve chystám.

Kniha Kraď jako umělec mi otevřela oči. Způsob kopírování ostatních se mi moc nezamlouval, ale čím víc stránek jsem přečetla, tím víc to dávalo smysl.

„Opičením se čest nevzdává. Teprve tím, že dílo svých hrdinů proměníš v něco nového a dáš světu to, co mu můžeš dát jen ty a nikdo jiný, jim složíš hold.“

Každá věta v téhle knize je pečlivě vybraná. Zestručněním zbylo jen to nejlepší. Potřebovala jsem víc času na vstřebání každého slova.

Donutila mě k tomu, abych psala takové věci, které bych si sama toužila přečíst.

Kleon prozradil, že jeho knihy jsou jako skládačka. Ručně vybral a zpracoval každou stránku. Kreslil, čmáral, škrtal, hrál si. Dal kreativitě prostor. A ona se mu odvděčila.

Berme si z takových lidí příklad. Buďme dětmi. Vyspělejšími dětmi. Dělejme věci, které máme rádi. Snažme se je dělat každý den a živit se jimi. Protože není nic lepšího než práce, která je zároveň naším koníčkem.

Další důležitá věc v knize je zmínka o dnešní době internetu a počítačů. Sedavá práce pro nás bude vždycky dobrá, když díky ní budeme vydělávat.

Bude pro nás pak dobré i to, že nám život a často i zdraví uteče před očima? Sedíme jak přikovaní a zapomínáme na to nejdůležitější.

„Potřebujeme se hýbat, dělat něco i svým tělem, ne jen mozkem.“

Je to hlavně o tom překonávat vlastní hranice komfortu. Bourat zdi pohodlného života. Objevovat nová místa. I kdyby to mělo být jen jednou za rok.

Tuhle skutečnost jsem si uvědomila, když jsem odjížděla do Švédska. Cestou tam jsem měla trpký pocit. Jako bych opouštěla život prožitý ve velké bublině. Vše jsem nechala za sebou a mířila cestou vpřed do neznáma.

Nikdo vám nemůže slíbit, že po opuštění zajetých kolejí prožijete to nejlepší období vašeho života. Je ale jisté, že nemůžete nic ztratit. Můžete jen získat. 

„Cestování způsobuje, že nám svět připadá nový, a jakmile nám svět připadá nový, naše mozky začínají pracovat na plné obrátky.“

Naopak stereotypním životem ztrácíte nové příležitosti, zážitky, zkušenosti, nová přátelství… Existuje však jedna věc, kterou mrháte ze všeho nejvíc.

ČAS.

Každý máme omezené množství času. A je jen na nás, jak a s kým ho prožijeme.

Proto sdílejme své zážitky s lidmi, na kterých nám záleží. A kterým záleží na nás.

Přátelé a rodina budou vždycky velkou součástí našich životů.
Ne nadarmo se říká, že jsme průměrem pěti lidí, se kterými trávíme nejvíce času.

„A zatímco mámu a tátu si nevybereš, svoje učitele, své přátele, hudbu, co posloucháš, knížky, co čteš, i filmy, co sleduješ, si zvolit můžeš.“

Knihu Kraď jako umělec doporučuju všem lidem, kteří jsou ochotni změnit sebe, aby změnili svět kolem. Těm, kteří vydupávají zem na jednom místě a stále neví jak dál. Ale i těm, kteří potřebují nakopnutí v jakémkoliv směru.

Četla jsem ji dvakrát a věřím, že ji číst ještě budu.
Opakování je matka moudrosti.

A pokud jste snad uvažovali o tom, zda si koupit neoficiální druhý díl téhle knihy – Ukaž, co děláš! tak neváhejte! Je zde velká šance, že nebudete litovat.


Odborná literatura; Jan Melvil publishing, r.v. 2012, 1. vydání, s. 160


4 KOMENTÁŘE

  1. Přiznám se, že Kraď jako umělec mě nezaujalo natolik, abych uvažovala nad koupí této knížky. Za to knížka Ukaž, co děláš! mě zaujala hned a uvažuju nad tím, že si ji brzo pořídím. A zatím jsem na ni slyšela jen samou chválu, což je plus.

    • Četla jsem obě knihy a zpětně můžu říct, že obě mě určitým způsobem ovlivnily. Každému ale sedne něco jiného a je jen na nás, do čeho se rozhodneme investovat a do čeho ne. Podle mého názoru investice do podobných knih se rozhodně vyplatí. Koupi knihy Ukaž, co děláš! určitě doporučuji a doufám, že Vám bude přínosem tak jako mně.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Vlož prosím svůj komentář
Tvé jméno