NEMUSÍŠ TO DĚLAT STEJNĚ


Autor: Michaela Macková, konecdokonalosti.cz

Nenechte se ovlivňovat okolím, prosím, a mějte svou hlavu. Vím, že se to lehce říká a těžce dělá, ale věřte mi. Sama jsem taková dřív bývala. Protože tamta jedla tamto a zhubla, tak já to taky musím jíst, jinak nikdy nebudu jako ona. Je to totální blbost a teď už to vím! Doteď nechápu, jak člověka dokážou sociální sítě tak zblbnout a že tak zblbly i mě.

Každý jsme jedinečný, každý máme jedinečný organismus a každému nám funguje odlišně. Nenuťte se jíst něco, co vám nechutná, jen proto, že to teď je in. A funguje to i naopak, to, co vám chutná a máte rádi, si klidně dopřejte, i když je to teď out. Kvůli těm hranolkám jednou za čas se z tebe fakt nestane 100 kg koule. Jedno nezdravé jídlo nic neznamená, stejně tak jako jedno zdravé jídlo z člověka nedělá zdravě žijícího. A ve výsledku je stejně všechno v hlavě, a pokud budete smutní z toho, že si něco odepíráte, podepíše se to i na Vašem těle.

Měla jsem období, kdy jsem každé ráno snídala ovesnou kaši, protože mi přišlo, že to dělají všichni ti, co zhubli, a ti byli mým vzorem. Já jsem přece taky chtěla zhubnout, takže v mé hlavě existovala jediná rovnice ovesná kaše na snídani = budu hubená. A tak jsem vstávala o půl hodiny dřív než zbytek rodiny, abych si ji připravovala a pak vlastně jedla něco, co mi ani nechutnalo. Jo, na pár měsíců jsem zhubla a mohla si v H&M koupit kalhoty velikosti 32, ale šťastná jsem nebyla a váhu stejně zase zpátky nabrala.

Stejně tak, protože to tak přece dělali ostatní, jsem v hlavě měla zafixováno budeš jíst večer = budeš tlustá. A nejhorší bylo, že to vůbec nevycházelo z mé hlavy, byla jsem zblblá okolím a tím, jak to mám dělat. Takže mé poslední jídlo mohlo být o půl 6 a byla to tak malá porce – třeba půl krajíce chleba se šunkou. Samozřejmě mě v 8 dohnal hlad, ale já se prostě díky svému bloku v hlavě najíst nemohla, a tak jsem do postele pravidelně chodila po 8, abych „zaspávala“ hlad a „těšila se“ na snídaní, která zase bude kaše, kterou vlastně nemám ráda.

Začarovaný kruh.

Celá tato posedlost jídlem se stále stupňovala a nemohl za to nikdo jiný než největší nepřítel internet. Vždyť ty fitholky na Instagramu taky nejí čokoládu a pizzu. Tak já taky nesmím. Když mi něco nevycházelo nebo jsem musela sníst něco nezdravého, byla jsem protivná. Málem mě to stálo vztah. Když jsme šli s přítelem na pizzu, místo toho, abych si to užívala a byla za takové chvíle vděčná, byla jsem na něj nepříjemná a podrážděná, protože mě „donutil“ to jíst, když mě pozval do restaurace. Byla jsem fakt na facku a obdivuji ho, že se mnou toto období vydržel.

Nedělejte prosím takovou chybu, jakou jsem pár let zpátky dělala já. Tělo je odrazem Vaší mysli, a když nebudete oukej, nebude v pohodě ani Vaše tělo. Teď když už několik měsíců jídlo vůbec neřeším, jím si, co chci, kdy chci, jsem najednou mnohem šťastnější a světe div se, najednou hubnu, i když se o to vlastně už vůbec nesnažím. Radši si dopřeju tu hrst chipsů nebo gumových medvídků večer v posteli, než být ve stresu a frustrovaná, že si něco odepírám. Stres je velký nepřítel a tělo pozná, když ho máte a nemile se Vám za to bude odměňovat. A tohle samozřejmě neplatí jen o jídle, ale o všem ostatním. Měj jen svou hlavu a nenech se ovlivňovat ostatními. Každému funguje něco jiného a musí si najít svou cestu. Nezahazuj zdravý rozum, jako jsem to kdysi slepě udělala já.


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Vlož prosím svůj komentář
Tvé jméno