Bloggers RE

NOC POD ŠIRÝM NEBEM – KRÁSNÉ, NEBO NEBEZPEČNÉ?


Znáte film „Into the wild“ neboli Útěk do divočiny? Viděla jsem ho už několikrát a pokaždé jsem z něho měla jiný zážitek. Rozhodně mě už kdysi fascinoval život, který si hlavní hrdina vybral. Nespoutaný, dobrodružný a svůj, nehledě na okolí.

Pro někoho možná sobecké, ale pro jiného naprosto úžasné. Jak se říká – sto lidí, sto chutí. Tento článek je pro všechny, kteří by se rádi vydali za nějakým menším dobrodružstvím, ale neví jak na to, bojí se nebo si zkrátka chtějí přečíst článek o noci pod hvězdami.

Dříve jsem párkrát kempovala a spala ve stanech, ale vždy to bylo ve více lidech. Dokonce jsem spala pod širým nebem na Islandu, což mi můžete věřit, že byl docela jiný kalibr. Ale podstatné je, že jsem nikdy nebyla sama. Před pár lety se začala probouzet moje divoká povaha, která ke své spokojenosti potřebuje zkoušet nové věci. Už mi nestačilo jen chodit po lese, ale potřebovala jsem dobrodružství, a tak jsem vyslyšela její volání. Moje srdce začalo toužit po opravdovém dobrodružství. A co si přeje srdce, to by se mělo splnit.

Věřím, že někteří z vás možná nechápou tu potřebu tuláka splynout s přírodou. Já jsem zjistila, že je to ta nejpřirozenější věc, kterou jsem mohla zažít. Ráda se toulám po lese a objevuji nová místa. Díky situaci, která vznikla, jsem měla možnost využít svůj čas na sto procent.

Jak vypadala moje noc? Jaké věci byste si měli zajistit nebo připravit předem?

Neměla jsem pevně stanovený plán, měla jsem jen místa, která jsem chtěla vidět a čas, kdy jsem si řekla, že musím být ve spacáku, abych neumrzla. Jelikož jsem se rozhodla ze dne na den a bez velkého rozmyslu, spala jsem po širým nebem ještě v dubnu, kdy podmínky stále nejsou ideální.

Noc v přírodě může být velmi krušná a je důležité se držet několika bodů a pár věcí si připravit a uvědomit:

Najít si suché místo na spaní

Za mě bylo suché místo naprosto klíčová věc. Jakmile bych měla ležet 10 hodin v nějakém mokrém, donesla bych si domů nejen hodně špíny, ale taky nemoc.

Mít na čem spát

Vybavení. Jakmile bych měla spát jen na studené zemi, nikdy bych neusnula. A tak přicházela otázka, co mám doma a mohla bych to použít? A našla jsem to! Nafukovací lehátko do moře, naprosto perfektní věc, na které se spalo jako v posteli. Jednu nevýhodu to ale má – mnohem rychleji to nafouknete, než vyfouknete. Pokud máte doma karimatku, bertu tu. Přibalte si i igelit, kterým případně karimatku obalíte, abyste nešli, jak se říká, na punk.

Oblečení

Je velmi důležité si zabalit všechno potřebné oblečení. Já jsem s sebou měla hrubou mikinu, termo tričko, na to jsem si dala další obyčejné bavlněné tričko, teplé kalhoty, termo ponožky. Ještě jsem to vylepšila šusťákovou bundou a na to dala zimní bundu. Ono se říká, že do spacáku se máte spíše vysvléct a zahřát se vlastní teplotou těla, ale to jste neviděli můj spacák, který je ještě z dávných dob. Nejdůležitější je mít v teple nohy, hlavu a ruce, takže jsem k tomu všemu přibalila rukavice, čepici, ty termo ponožky a pro jistotu na ně ještě takové ty teplé babiččiny – víte, co myslím. Ani jednou za celou noc mi nebyla zima, takže myslím, že jsem misi zvládla obstojně.

Oheň

O ohni vám toho nemůžu moc říct, pod širákem jsem spala jednou a oheň jsem nerozdělávala. Jediné, co vám můžu poradit, je, buďte trpěliví.

Voda

Pokud se vydáte na jednodenní výlet, voda by neměla být problém – normálně si doma načepujete dostatečné množství kolem 2 litrů s tím, že to holt potáhnete celou cestu. Pít se musí a bez vody se daleko nedostanete, to je jistota! Pokud si vodu budete napouštět z jiných zdrojů, je vždycky dobré vodu převařit, nejlépe dvakrát, nebo popřípadě můžete požádat chataře, aby vám vodu načepovali. Setkala jsem se i s lidmi, kteří používají filtr, tím pádem si vodu vyčistí pohodlně sami.

Léky a spreje

Na co jsem sama málem zapomněla, byly léky nebo potřebné spreje. Já sama žádné předepsané léky neužívám, takže to bylo docela jednoduché, ale co se vám může hodit, jsou klasické náplasti, nožík, nůžky a podobné věci. Pokud se vydáte sami do lesa, určitě si přibalte pepřový sprej a mějte ho vždy při ruce. Raději ho dvakrát mít, než nemít. Já jsem si s sebou vzala i sprej proti hmyzu a myslím, že se mi docela osvědčil. Zase si ale uvědomte, že tohle všechno ponesete několik desítek kilometrů na zádech, takže berte jen to opravdu nutné!

Je to sice pár bodů, ale pokud jste se rozhodli jít spát do lesa a navíc bez stanu, rozhodně žádný luxus nevyžadujete. 

Odměna přijde

Je to naprostá krása, když splynete s přírodou, nemluvíte s žádnými lidmi a jste sami se sebou. Mé vnímání se zbystřilo o sto procent a víc jsem se soustředila na každý okamžik. Před samotným uložením se ke spánku jsem četla novou knihu a cítila jsem se naprosto skvěle. Meditovala jsem při západu slunce a nemyslela na nic. Vyčistit si mysl od negativních a zatežujících myšlenek je něco, co dělám pravidelně, ale tohle byl zase jiný level. To, nad čím jsem ale přemýšlela už před samotnou cestou, je tma.

Tma nepřítel mysli

Spát ve své ložnici a v ložnici venku je diametrální rozdíl. Doma spíte v klidu a tichu, zato venku žije les svůj život. Není nic vidět, jen obrysy a strašidelně vyhlížející stromy a neznámé zvuky. To přinese les, když nastane naprostá tma. Věděla jsem, že jediné, co by mě reálně mohlo napadnout, by bylo prase divoké – skoro jsem se modlila, aby nepřišlo. Všechno ostatní jsou jen výplody naší úžasné fantazie, která právě v noci pracuje na plné obrátky a vytváří neskutečné scénáře. Vzbudila jsem se na popud těchto zvuků třikrát, a to neslyším na jedno ucho. Zvuky byly opravdu hlasité a moje srdce bilo jako o život. Bála jsem se ze spacáku vykouknout, ale nakonec jsem sebrala odvahu a podívala jsem se. Zjištění, že nevidím vlastně vůbec nic, bylo ještě horší, a tak jsem se rozhodla hlavu zase schovat a zkusit usnout. Srdce jako by chtělo vyskočit z hrudi, několikrát mi hlavou proletěla myšlenka, že to balím a utíkám domů, nebo nejlépe, že to tady všechno nechávám a utíkám, tak či tak. Přišel takový ten boj s vlastní hlavou. A byl docela dlouhý. Jakmile jsem se uklidnila a zvuky noci přijala, usnula jsem…

A jak bych vám odpověděla na otázku, jestli je spaní venku krásné, nebo nebezpečné? Spaní venku je krásné a zárověň nebezpečné. Je to kombinace obojího. Musíte počítat i se špatným scénářem a být připravení. Lidé ve vašem okolí vás budou odrazovat.  Ale vy sami nejlépe víte, co si vaše srdce žádá…

Je osvobozující pocit usínat pod hvězdami a ráno se probudit s prvními paprsky slunce. Vstáváte ve chvíli, kdy ještě všichni spí. Probouzíte se s lesem. Snídáte sami při východu slunce a přejete si, aby tento okamžik nikdy neskončil. A taky že ne – zůstane v srdci tuláka navždy.

Přeji vám, abyste zažili tak krásný večer, jako jsem zažila já, a ještě krásnější ráno. Buďte opatrní, myslete dvakrát, a pokud se necháte inspirovat článkem, označte na Instagramu náš profil @bloggersre nebo použijte hashtag #bloggersre!


Diana Hasalová

Jsem Diana, 25 letá cestovatelka, která se v roce 2017 vydala žít na Island. Píšu na blog Češi na cestách, mám ráda kreativní a otevřené lidi, přírodu a focení.

Add comment

EBOOK ZDARMA: 10 TIPŮ, JAK VYLEPŠIT SVŮJ INSTAGRAM A SPOLUPRACOVAT SE ZNAČKAMI

X