Teenagerka, která stále hledá svůj styl, miluje módu, založila blog, fotí na Instagram. Jaké to je být teenagerem v dnešní době? Co je podle nich důležité, jak sami sebe hledají a čeho chtějí v životě dosáhnout? V dnešním rozhovoru se tohle všechno dozvíte o Elišce!

Eliško, mohla by ses nám představit?

Takže ahoj, jmenuju se Eliška a jak už jste mohli přečíst nahoře, kde jstr skvěle shrnuli můj popis, pohybuju se už nějakou tu chvíli po internetu, sociálních sítích a celkově v této sféře. Řekla, bych, že jsem taková normální patnáctiletá holka, která se ale snaží  trochu odlišit od stereotypu dnešní doby.

Víc času teď trávím spíš na Instagramu, protože s blogem jsem nebyla moc spokojená, takže teď pracuju na předělávání a snad už co nejdřív začnu tvořit i na něj.

Jsem blázen do pečení. A celkově mám hrozně ráda čas strávený v kuchyni, když potom vidím výsledek, na který můžu být pyšná. A co teprve, když ostatním chutná.

Jinak se teď snažím i hodně věnovat focení a post úpravě fotek, ale v tomto odvětví jsem ještě nováček.

Jsi v teen věku. Jaké to je vyrůstat a dospívat v dnešní době? Jak bys to popsala?

Rozhodně si myslím, že moje generace se má tak skvěle, jak se nikdo před námi neměl, ale i to přináší své mínusy. Skvělým příkladem jsou právě sociální sítě a internet. Na jednu stranu umí lidi sdružovat (a třeba já mám svou sociální bublinu, ve které se na Instagramu pohybuju fakt ráda), ale na druhou stranu mohou dost ubližovat.

Přijde mi, že dnes je úplně normální, že všichni znají všechny díky tomu, že máme takový rozhled, ale pak dochází k tomu, že se například holky v mém věku začínají až přehnaně porovnávat s “dokonalými” holkami z Ameriky. A tam nastává problém, protože když se začnete o tohle zajímat, tak zjistíte, že většina těch úžasných životů je jen jedna velká přetvářka. A potom se lidé ubíjí ve fitku, dávají na sebe kila makeupu a snaží se co nejvíc přiblížit životu, který ale vlastně v realitě vůbec neexistuje.

Co je pro dnešního teenagera důležité, na co klade důraz, jak to vnímáš?

Dnešní teenageři mají hodně rádi svou vlastní volnost a chtějí si hodně užívat. Což je na jednu stranu super, ale stávají se z nás celkem dost pohodlní lidé, kterým se moc nechce do věcí, co nemusí nutně dělat. Jinak si ale nemyslím, že bychom se nějak výrazně lišili od ostatních generací.

Ty sama o sobě na Instagramu píšeš, že stále hledáš svůj styl. Souvisí to nějak s tím, že třeba ještě sama hledáš svoji osobnost? Jak takové hledání probíhá?

Abych řekla pravdu, hledám doopravdy jen styl. Co se týče mé osobnosti, tak bych řekla, že mám už nějakou tu dobu urovnané, kým jsem a jaká bych chtěla být. Ale protože se chci na blogu, Instagramu, ale třeba i Pinterestu zabývat převážně módou a životním stylem, tak se prezentuju větou “I didn’t define my own style yet.”, protože stále hledám nějaký styl, který by mi úplně seděl. A myslím, že to tak má hodně mých vrstevnic a vrstevníků.

Jak bys popsala svůj současný vkus a styl? Co se ti líbí? Sleduješ trendy?

V poslední době jsem si zamilovala retro-chic. Což si myslím, že by nakonec mohl být ten můj “dlouho hledaný” styl. Jinak se mi ale stále líbí i oversized věci a mnoho dalších…

Trendy sleduju a mám moc ráda jakékoliv změny v módním světě. Přináší to nové možnosti.

Jediné, čemu se chci opravdu vyhnout, je mainstream. Podle mě to tu bylo vždy, že se společnost vcelku oblékala úplně stejně. Jenže teď, když mám (jak už jsem psala na začátku) možnost vidět, co nosí zbytek mých vrstevníků, zjišťuju, že se všichni oblékají téměř stejně. A to mě moc nebaví… Když chodím po Praze a během dne potkám třeba i deset holek v úplně stejné červené bundě z Bershky. Proto chci svůj styl alespoň trochu odlišit. (smích)

Kde nejraději nakupuješ? Máš nějaké oblíbené obchody nebo značky? Podle čeho si oblečení vybíráš?

Tady navážu na minulou odpověď, kde jsem zmiňovala Bershku. Protože ta je přesným úkazem toho, co mě odrazuje od některých kousků oblečení. Normálně se mi líbí, ale když je vidím xkrát za den, tak mě omrzí a vůbec nemám chuť pak něco takového nosit.

Mám ráda třeba Stradivarius, FOREVER21, Reserved… a spoustu dalších jim podobných obchodů. Taky jsem před časem objevila Mohito, takže i tam teď hledám inspiraci.

A skvělou věcí jsou podle mě secondhandy, které se teď hodně vrací do módy. Na nich se mi právě líbí, že jeden kousek tam máte maximálně dvakrát a nikdy nevíte, co nového objevíte.

Za poslední dobu jsem se ale v nakupování docela umírnila, protože si už víc uvědomuju hodnotu peněz a navíc už nesahám hned po každé věci, která se mi líbí, ale vždy si v hlavě projdu šatník a přemýšlím, jestli se mi daná věc bude k něčemu hodit. Hodně mě v tomto ohledu inspirovala Alex Fráňová, díky které jsem objevila capsule wardrobe a krásu jednoduchosti.

Máš nějaké módní ikony, které sleduješ a od koho se necháváš inspirovat? A sleduješ radši české a slovenské tvůrce, nebo ty zahraniční?

Mým momentálně největším módním vzorem je Melis Ekrem. Absolutní královna, co se týče kombinování. Ráda sleduju taky Kelsey Simone nebo třeba zbožňuju styl Vandy Jandy. Jinak se inspiruju tak všude možně, kde to jde. Mám ráda pár slečen z Česka, ale co se módy týče, sleduju spíš zahraniční tvůrce.

Jsi mladá, máš už jasno v tom, co bys chtěla v životě dělat? Co bys chtěla studovat nebo kde bys chtěla pracovat?

Úplně ne… Proto jsem se taky rozhodla pro gymnázium a ne střední školu. Určitě chci pracovat s lidmi, ale nejsem si moc jistá, jak přesně.

Máš nějaký sen, kterého bys chtěla dosáhnout?

Pokud nepočítám takové ty normální věci, jako je zvládnout za pár let maturitu a následně vysokou, tak bych chtěla vytvořit něco svého, vlastního, za čím bych se ohlédla a měla ze své práce radost.

A asi největším snem je pro mě alespoň na čas bydlet v nizozemském Utrechtu, který mi minulý rok na dovolené úplně učaroval a stal se takovým mým městem snů.

A znala jsi náš projekt BloggersRE předtím, než jsme tě oslovili pro rozhovor? Jaký máš na něj názor?

Anoo, váš projekt už nějakou dobu sleduju a jsem fanynkou! (smích) Moc se mi líbí, jak tvoříte přátelskou komunitu a podporujete malé tvůrce, jako jsem třeba já. Moc děkuju za skvělou příležitost!

Autor: Klára Recmanová (BloggersRE), Fotky: Soukromý archiv Elišky Štrajtové, Editace: Deni Hartmannová (BloggersRE)


LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here