Flabgee, jak si říká blogerka, youtuberka a instagramerka Eva Šedivá, se v online světě pohybuje už nějaký ten pátek. Za tu dobu dostudovala, vdala se a skončila s prací obchodní asistentky, aby se stala influencerkou na plný úvazek. Nic z toho ji ale nedonutilo odstěhovat se z rodného Tábora. Dokáže si Flabgee vůbec představit desetitisíce lidí, co ji sledují? Jak to má s chráněním svého soukromí? Kolik hodin denně pracuje influencer? A jak se dívá na komunitu online tvůrců u nás?

Často je ti pokládána otázka, jak vznikla tvá přezdívka „Flabgee“, my ji proto nebudeme opakovat. V jednom z dosud zveřejněných rozhovorů s tebou jsme se dočetli, že kdybys při zakládání blogu věděla, jak dlouho se s tebou přezdívka ponese a jak často se tě na ni lidé budou ptát, zvolila bys jiný název. Přemýšlela jsi někdy nad tím jaký? Jak bys na internetu vystupovala, kdyby ne jako „Flabgee“?

Těžko říct, už jsem si na “Flabgee” zvykla. Dotazy na vznik přezdívky mi vadí především proto, že se k tomu váže extrémně nezajímavá historka a lidé bývají zklamaní, že “Flabgee” vznikla tak nahodile. Jednu dobu jsem si pohrávala s myšlenkou, že to změním na své civilní jméno Eva Adamcová, což tehdy komplikovala blížící se svatba. Řekla jsem si, že jednou jsem se pojmenovala Flabgee, tak jsem Flabgee.

Na YouTube tě sledujte přes 90 tisíc lidí, na Instagramu bezmála 50 tisíc, to jsou nemalá čísla, která s sebou jistě musí nést nemalou ztrátu soukromí. Jak moc si uvědomuješ, kolik lidí vidí a může nějak ovlivnit cokoliv, co pustíš do světa? Jsou pro tebe ta čísla představitelná v reálu?

Čísla jsou v reálu představitelná jen velmi těžko. Představa, že mě sleduje několik plných 02 aren je ohromná a trochu děsivá. Vliv si ale určitě uvědomuju a snažím se ho využít jak nejlépe umím. Nejsem Gándhí ani Matka Tereza, pořád jsem člověk se spoustou chyb, ale snažím se.

Přijde nám, že čím déle točíš, tím více beauty a fashion videa ustupují vlogům ze života. Jak si hlídáš soukromí? Máš nastavenou nějakou hranici? A jak často tě například někdo poznává nebo zastavuje na ulici?

Vlogy mě poslední dobou moc baví. Je to podle mě zábavnější, autentičtější a mnohem víc si užívám editování takových videí. Soukromí si hlídám asi víc, než to vypadá. Nevadí mi, když mě lidi vidí v županu, nebo když ví, co jsem snídala. Je ale spousta věcí, o kterých ví jen moje rodina a nejbližší přátelé, a tak to má být. 

Lidé mě na ulici občas poznávají, ale málokdy za mnou někdo přijde. Většinou to jen poznám podle uculování a ukazování, nebo mi lidé časti píšou, že mě někde viděli, ale báli se za mnou jít. Asi vypadám, že koušu. (smích)

V tvých videích se často objevuje tvůj manžel. Stává se i jemu, že ho na ulici někdo osloví? Jak se vlastně sžil s tím, že jsi veřejně známá, když se z vás před lety stali partneři? Po jaké době jsi ho tehdy odhalila na sociálních sítích?

Ano, i jeho občas někdo osloví. Jednou mi dokonce přišla fotka manžela, jak stojí na recepci v jedné firmě s komentářem “dneska byl u nás tvůj Jenda”. (smích)

Sžívat se s tím asi úplně nemusel. Než jsme spolu začali chodit, byli jsme léta kamarádi a on se v mých videích a na fotkách občas objevil i předtím. Takže co se týče mé popularity se dá říct, že když jsme spolu začali žít, už věděl, do čeho jde. Nikdy jsem ho ale nenutila se na videích prezentovat, vyplynulo to úplně přirozeně. I teď, když se někdy necítí na to být před kamerou, tam není.

Dříve jsi pracovala jako obchodní asistentka, nyní jsi jedna z těch, které naplno živí jejich online tvorba. Jak probíhal tvůj přechod z „běžné práce“ k „influencerce na plný úvazek“?

Přechod probíhal velmi v klidu a velmi pomalu. Dělala jsem asistentku ve firmě mojí mamky a vzájemně jsme si vyšly vstříc. Já jí s dostatečným předstihem řekla, že si pohrávám s myšlenkou, že bych z práce odešla. Počkala jsem, dokud si mamka nenašla náhradu, té jsem práci postupně předávala, až jsem odešla úplně. Od mého rozhodnutí do odchodu z firmy uběhlo 6 měsíců. Měla jsem dost času se na to psychicky i finančně připravit. Mám ráda jistotu a vyhýbám se impulzivním rozhodnutím.

Máš titul magistr z bohemistiky v Českých Budějovicích. Využila jsi vlastně někdy znalosti načerpané při studiu v rámci své práce? Proč ses nikdy nevěnovala přímo tomu, co jsi vystudovala?

Vzhledem k tomu, že jsem studovala český jazyk, tak znalosti částečně využívám vlastně každý den, když něco natáčím nebo píšu. Bohemistika je obor s velkým množství uplatnění. Mně to vždy táhlo směrem ke psaní a k žurnalistice. Teď si píšu sama na sebe, třeba se jednou přesunu někam jinam. Také mě od malička lákalo napsat knihu.

Kolik hodin průměrně denně pracuješ a jaké aktivity tvůj den obvykle tvoří?

Většinou pracuju tak 8-10 hodin denně a aktivity jsou hodně různé, každý den je dost jiný. Někdy je to zábavnější, když stříhám nebo natáčím, a někdy zas méně, když se musím věnovat emailům a administrativě.

Jak se obecně díváš na komunitu online tvůrců a influencerů v Česku a na Slovensku? Jaká atmosféra v ní panuje?

Já myslím, že poměrně dobrá, ale nevím, jestli jsem ta pravá na tuto otázku. Tím, že nebydlím v Praze, tak jsem s ostatními influencery ve styku trochu přes sociální sítě a občas na nějakých akcích, ale to je vše. Nemám partu kamarádek influencerek, se kterými bych se pravidelně stýkala, takže občasná dramata a pomluvy kolem mě jen tak proběhnou a věřím, že většinu z nich ani nezachytím.

Nedávno jsme zaznamenali, že ses nevyjádřila úplně pozitivně o akci, která byla naprostou většinou influencerů vychválena do nebes. Vidíš to tak, že se jim tam skutečně tak moc líbilo, nebo to byla určitá faleš? Zaznamenáváš nějakou faleš mezi influencery často? Kdo jsou podle tebe tvůrci, kterým se dá opravdu věřit?

Určitě bych nerada někoho označovala z falše. Spousta influencerů tam byla zpovídaná novináři, přišli později, nebo s sebou měli společnost, se kterou si akci užili. Věřím, že se tam spoustě lidem mohlo líbit a já taky nemůžu říct, že bych si ji vůbec neužila. Jen jsem od ní zkrátka čekala něco jiného a čekání na mě bylo dlouhé. Podle atmosféry na místě vím, že jsem nebyla jediná lehce zklamaná. Ale je otázkou, jestli je pochválení akce faleš, nebo jen slušnost a vděk za pozvání. Pozvánka na takovou akci není samozřejmostí a i já jsem za ni byla vděčná. Důvěryhodných tvůrců je celá hromada. Nerada bych někoho jmenovala, protože je jich opravdu hodně. Člověk si může vybrat, koho bude sledovat.

Měla jsi za těch 9 let své tvorby někdy myšlenky na to, že bys toho všeho nechala a máš je někdy třeba i dnes?

Občas se to stává. Když se sejde nějaké těžší období v životě, vaše duševní zdraví na tom není nejlépe a do toho dostanete “nálož” v komentářích, tak přijde myšlenka, jestli to máte vůbec zapotřebí. Ale zatím mě to vždy přešlo a v lepším období jsem ráda, že jsem to nevzdala.

Zkus si představit, že by chtě nechtě najednou YouTube, Instagram, Facebook a zkrátka veškeré platformy, na kterých je možné se nějak realizovat, nebyly. Jak by potom vypadal tvůj život?

Kromě toho, že jsem influencer, tak se ještě věnuju líčení, trénuju tancování a externě pracuju pro jednu firmu z oblasti kosmetiky, takže bych asi dala větší prostor nějaké z těchto aktivit. Viděla bych to na to líčení.

Na závěr otázka týkající se našeho projektu. Slyšela jsi o BloggersRE dříve, než jsme tě oslovili pro rozhovor?

Bohužel neslyšela, ale přisuzuju to svojí zaneprázdněnosti. Poslední dobou neúmyslně přehlížím a zapomínám spoustu věcí.

VÍCE Z TOHOTO ROZHOVORU V KNIZE (NE)JSEM INFLUENCER

Autor: Deni Hartmannová (BloggersRE), Fotky: Sociální sítě Evy Šedivé, Editace: Deni Hartmannová (BloggersRE)


LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here