Finalistka Miss, modelka, finalistka Instahero show, kadeřnice, kosmetička nebo influencerka. Jakým slovem by se Kačka Šonková popsala? Bývala playmate žije zdravý životní styl s názvem plant based, v rámci kterého vyřadila ze svého jídelníčku živočišné produkty. Je toto ta hlavní message, kterou se snaží předat svým fanouškům? Pokud se chcete dozvědět více a nechat se inspirovat půvabnou blondýnkou, čtěte dál!

Kačí, na úvod nám řekni, kdo je ta usměvavá blondýnka, Kačka Šonková?

Kdo je Kačka Šonková? Vtipné je, že už se nejmenuji Šonková, ale Kačka Lébr. (smích) Pořád si ale na příjmení nemohu zvyknout.

Kačka Lébr Šonková je holka, která se od svých 16 let věnuje modelingu, finalistka Miss ČR, občas si zahraje na kadeřnici a stylistku, miluje sport, především běh. Miluje přírodu a cestování, svého manžela, přátele a rodinu. Má ráda a váží si hodných, dobrosrdečných a vtipných lidí. Jejím největším koníčkem a životním posláním je ochrana zvířat.

Všimli jsme si, že tvůj pohled na život se během několika let rapidně změnil. Co se muselo stát, aby se z holky z Playboye stala záchranářka zvířat? Co tě přimělo změnit tvé hodnoty?

Podle mě největší změna nastala, když jsme s manželem letěli na Srí Lanku. Vezla jsem s sebou samé značkové oblečení, žehličku na vlasy a podpatky, abych byla za kočku na diskoškách. Když jsem začala v prvních hodinách tam Srí Lanku poznávat, bylo mi nějak stydno tyhle věci z krosny vůbec vytahovat.

Ať si každý nosí, co chce, ale tehdy mi došlo, kolik věcí vlastně k životu nepotřebuji. Když jsem viděla hladové a nemocné psy a kočky na ulicích, řekla jsem si, že takové věci nechci a nebudu přehlížet! Milionkrát jsem kolem sebe slyšela “takhle to prostě je, vyprdni se na to, to je prostě život”. Ve mně se opět probudil ten pud z mládí, pomáhat slabším, a nedokázala jsem nad tím mávnout rukou.

Když jsem se vrátila do Čech, tak mě Praha, přehlídky a prostředí, ve kterém jsem se pohybovala, stáhlo k sobečtějšímu stylu života. Něco ve mně mi říkalo, že se na Srí Lanku musím ještě vrátit, což se za rok potvrdilo. Po návratu na Srí Lanku jsme s manželem jeli rovnou pomáhat do útulku, kde bylo 1600 psů a koček.

Viděla jsem, jak je tam každá ruka a každá korunka potřebná. Když jsem se ze Srí Lanky vrátila na přehlídková mola, věděla jsem, že už nechci žít sobecky jako dříve. Modeling mě stále baví, ale už jsem cítila, že je se mnou něco jinak. Za to jsem ráda.

Tvůj pohled na život se změnil, ale tvůj vzhled je stále půvabný, jako byl při soutěži Miss. Setkala ses s předsudky lidí právě kvůli tvé vnější kráse?

Moc vám děkuji za kompliment. Ano, s předsudky kvůli vzhledu jsem se setkala a setkávám do dnešního dne. Kolikrát mi lidi říkají, že si mysleli, jak jsem nafrněná modelka. Vždy mě to stejně překvapí, protože nevstávám s pocitem, že jsem bůhví jak půvabná kráska. Přes den málokdy chodím načančaná, vlasy si spíše stáhnu do culíku a na sebe beru tenisky a batoh. Málokdy mohu nosit kabelku, protože se mi tam nevejde krmení pro holuby. (smích) Rozhodně nevypadám a necítím se jen jako holka z mola.

Z tvého Instagramu je znatelné, že se věnuješ mnoha aktivitám – zvířátka, cestování, modeling, móda… Co tě naplňuje ze všeho nejvíce?

Ze všeho nejvíce určitě zvířátka. Dále mě baví cestování, móda a modeling. U zvířátek nemohu říct slovo baví, u nich cítím, že je mojí povinností pomáhat a být tu pro ně. Sama si bohužel nepomohou.

Jak jsme výše zmínili, zajímá tě i móda. Nejde si nevšimnout tvého osobitého stylu. Určitě jsi pro mnohé velkou inspirací, ale kdo je tvou inspirací? 

Opět děkuji za pochvalu. Osobitého stylu? Já sama asi nemohu říct název mého stylu v oblékání, protože se vážně oblékám podle nálady. Jednou mám chuť jít oblečená sportovněji, jindy mám náladu na sukni a podpatky.

Nebojím si na sebe vzít něco výstřednějšího nebo něco, co absolutně není trendy. Nebojím… Burning Man mě naučil, že už je mi nějak jedno, co si o mém outfitu řeknou ostatní. Jestli se v něm cítím dobře a baví mě, tak si to prostě obleču. Dost důležité je pro mě tedy v módě pohodlí. Na tohle jsem od mládí babka. V podpatcích mě uvidíte málokdy, spíš jsem dost ujetá na crazy tenisky. A v zimě neumím frajeřit v krátkých bundičkách s nahatým pupíkem. Nedej bože, aby mi táhlo na krk.

Jsem dost zimomřivá, takže na podzim a v zimě dost vrstvím. Nemám vyloženě někoho, kým bych se v módě inspirovala. Na instagramu mě momentálně baví @elisecook,  @alisa.belockhnina a @haileybieber.

Velkou část tvého života tvoří cestování. Jaké místo sis zamilovala nejvíce a našim čtenářům bys ho doporučila?  

Jako první mi vyjede v hlavě Srí Lanka. Říká se, že Srí Lanku buď miluješ, anebo se tam už nikdy nevrátíš. Já jsem ten první případ.

Na Srí Lance miluji tu pohodu, která ve vzduchu lítá. Obdivuji jejich přírodu, památky, ostřejší jídlo, které dost často jedí jen rukama bez příboru. Baví mě pozorovat jejich crazy dopravu, kde i přes narvaný autobus lidmi, ve kterém si každý šlape na nohy, zdobí úsměv tváře všech přítomných. I když mi to trhá srdce vidět zvířata na ulici, miluji srílanské pejsky a kočky. Jsou vděční za každé pohlazení, kousek chleba. Sice je to velice odlišná země, ale ráda bych doporučila i USA spolu s Burning Manem. Nedávno jsem se vrátila ze Švýcarska a Rakouska a vím, že jsem tam nebyla naposledy. Ty panoramata, jezera a lesy mě natolik uchvátily, že bych se ráda vrátila, plus je to skvělé místo na vyčištění hlavy a myšlenek.

Tvůj Instagram zdobí mnoho nádherných fotek z již zmíněného Burning Manu, festivalu nejdivočejších fantazií. Prosím, poděl se s námi o tvou zkušenost z tohoto festivalu. Dále by nás zajímalo, kde jsi přišla k tak extravagantním outfitům? Tyto módní kousky v běžném obchodě nejspíše nenajdeme. 

Když jsem odjížděla na Burning Man, měla jsem obavy, jestli je to místo pro mě. Bála jsem se, že to na mě bude až moc crazy, ale ve chvíli, kdy jsem seděla na střeše našeho karavanu v dlouhé frontě, která se vždy vytvoří před hlavním vstupem, jsem věděla, že jsem tam správně a je to místo právě pro mě. Všichni lidé ve frontě se na sebe usmívali a pomáhali si. Tohle jsem pak pozorovala celých 7 dní, co jsem tam byla.

Mohla bych na tuhle otázku popsat A4, takže to zkusím zkrátit.

Burning Man mě moc mile překvapil. Když jsem Burning Man začala plánovat, šlo mi dost o to, abych měla dost outfitů a neztrapníla se. Po dvou dnech mi došlo, že na outfity je krásný pohled a je zábavné pozorovat tu fantazii lidí, ale jen o outfity tam vážně nejde. Pokud Burning Man správně pochopíte, opravdu nejde jen o módu. Jde hlavně o to poznat nové lidi a vyměnit si s nimi dobrou energii, která vládne po celý Burning Man. Burning Man není jen o party, každý si tam najde to své. Můžete například celých 7 dní cvičit jógu, tancovat nebo chodit na různé inspirativní kurzy. Je na každém, jak chce Burning Man prožít. Na Burning Manu neexistují peníze, všechno si s lidmi jen vyměňujete anebo je můžete jen tak obdarovat, což je vážně úžasná zkušenost. Další úžasná myšlenka je ta, že na Burning Manu jste offline. Žijete tam, teď a tady, signál nikdo nechce.

Burning Man mě naučil jednu věc – žít víc přítomností a nesoudit lidi. Jsem moc ráda a vděčná, že jsem Burning Man mohla zažít a doporučila bych ho každému. Doufám, že jsem tam nebyla naposledy.

Jinak outfity jsem si vysnila v hlavě a nechala si je ušít od mé švadlenky. Takové ty blýskavé podprsenky a serepatičky jsem si objednala z internetu. Vtipné bylo, když jsem si doma outfity před Burning Manem zkoušela. Říkala jsem si, jak budu děsně originální, že takové blýskavé podprsenky jen tak někdo mít nebude. Druhý den jsem v nich potkala asi 100 holek. (smích) Takže jestli chcete být někdo sakra originální, tak doporučuji pouze své výtvory a ne eBay.

Jak už jsem řekla, je jedno, kolik holek potkáte ve stejném outfitu a jak v něm kdo vypadá… Hlavní je si Burningman užít. Užít si každou vteřinku a ten stejný outfit další slečně třeba pochválit. Na Burningmanu jsem zažila například dost lidí, co si kráčeli nazí anebo slečnu, která vážila asi 130 kg a štrádovala si to po poušti v tangách a podpatkách. Hlavní je nikoho nesoudit… Je každého věc, v čem se cítí dobře. To si často připomínám i v každodenním životě.

Už se blížíme ke konci našeho rozhovoru… Počet tvých sledujících každým dnem roste, cítíš se jako influencer? A co chceš svým instagramovým účtem lidem předat? 

Právě, že se jako influencer absolutně necítím. Přiznám se, že jsem měla období, kdy jsem se chtěla vyrovnat těm nádherným slečnám na Instagramu, kdy se mi poblbla hlavička a myslela jsem si podvědomě, že když nemáte followers na Insta, jste vlastně out a nezajímaví..

Trápí mě, když kolem sebe pozoruju lidi, co si to podvědomě pořád myslí a ani si to neuvědomují. Naštěstí jsem se z tohohle probrala a neřídím se tím, jaká fotka zrovna na Instagramu letí. Vím, že kdybych více vystavovala to či ono, asi bych měla více sledujících. Já chci mít na Instagramu lidi, co mají alespoň krapet podobné myšlení. Lidi, co mají rádi zvířata a rádi se dozvědí, jak jim například mohou pomoci nebo jak se o ně lépe postarat.

Nějak nepřemýšlím, jaká je moje “message”. Prostě si na Instagram postuju fotky a stories, které mě baví… Jestli to inspiruje jednoho člověka z tisíce, tak jsem za to moc vděčná.

A na závěr otázka ohledně našeho projektu BloggersRE. Znala jsi projekt už před tím, než jsme tě oslovili? A co si o projektu myslíš? 

O projektu jsem věděla od pár kamarádek, nejednou jsem na něj zabrousila a jsem za to moc ráda, protože jsem si u vás našla pár lidí, co mě inspirují a baví mě je sledovat.

Vašemu projektu držím palce a těším se na další inspirativní rozhovor! Je skvělé, že pomáháte dalším lidem najít si to své. A to jen z vaší dobré vůle. Z Vašeho Instagramu je vidět, že lidem chcete pomoci, protože vás jednoduše baví, a nepřemýšlíte, jestli vám to něco přinese, nebo ne. Toho si u lidí v dnešní době moc vážím! Lidé si mají pomáhat. Jen tak dál

Děkuji BloggersRE za rozhovor a přeji všem lidem na Instagramu, ať jsou hlavně sami sebou a neberou vůbec ohled na čísla! Dělejte pouze to, co vás baví! Jestli někdy tápete, co vás baví, prostě zkoušejte vše, co jste vždy chtěli zkusit a ono si vás to najde samo. Hlavně nestůjte na místě a žijte!

Autor: Veronika Nováková (BloggersRE), Fotky: Sociální sítě Kateřiny Lébr Šonkové, Editace: Deni Hartmannová (BloggersRE)


LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here