Pro Kláru a jejího manžela jsou nejlépe utracené peníze ty, které procestují. Za svůj vztah toho na cestách zažili už mnoho a o své zážitky se dělí s ostatními na svém Instagramu a YouTube kanálu. O tom, kde všude byli a jaké mají plány do budoucna se rozpovídali v našem rozhovoru…

Kláro, řekni nám prosím něco o sobě pro ty, kteří o tobě ještě neslyšeli.

Jsem obyčejná holka z Českých Budějovic, která našla vášeň v cestování a právě oslavila svoje 26. narozeniny v Las Vegas. S mým parťákem Fanťákem cestujeme už skoro 6 let, ale naše cestování nabralo úplně jinej směr teprve před pár lety, kdy jsme žili v Austrálii, a odtud se vydali cestovat na Bali. Vlastně od té doby jezdíme každé 2-3 měsíce někam do zahraničí. Strašně nás baví poznávat jiné kultury a objevovat nová místa. Další mojí největší vášní je natáčení a fotografování, jak za objektivem, tak i před ním. Sranda ale je, že my žádný objektiv nemáme a vše fotíme na mobil, GoPro nebo na dron. Nějak nejsme furt schopni ušetřit na pořádný foťák a vždy místo toho raději koupíme letenky. Nedávno jsme si založili Instagram a pracujeme na webovkách @koalahug_shop, kde můžete najít mexické produkty, jako jsou háčkované dětské postýlky, houpací sítě a obří lapače snů.

Jak dlouho jste s manželem spolu a kam jste se společně vydali poprvé?

Jsme spolu 6 let, ale známe se už od základky. Vždy, když v zahraničí vyprávím náš příběh, tak se každý rozplývá, jaká je to pohádka. Ani jeden jsme se tomu druhému nelíbil. Daniel byl odbarvený na blond a velkej průšvihář. Já byla na druhou stranu taková šedivá myška. Vlastně se mu tenkrát líbila moje starší sestra, ale bez úspěchu.

Poprvé jsme spolu vyrazili do Španělska. Byla to klasická dovolená, válení se u moře a  bazénu a každodenní přecpávání se v hotelovém bufetu. Samozřejmě nám záleželo na tom, abychom přijeli černý jak uhel. Minulý rok v listopadu jsme se vydali na Mallorcu za 100,- zpáteční letenka a schytali jsme tolik negativních komentářů, jak se neopálíme, nevykoupeme v moři a že tam zmrznem. No na koupačku to sice opravdu nebylo, ale my si Mallorcu za 5 dní projeli od severu po jih a oba jsme byli šokováni, jak je nádherná. Vzpomínáme na to úplně jinak, než na válecí se dovolený.

Procestovali jste toho společně už hodně, kde všude jste byli?

Pokaždé, když se to snažím spočítat, tak na nějakou zemi zapomenu. Ačkoli jsme většinu svých životů strávili v Evropě, tak tu nemáme procestovanou skoro vůbec, ale určitě to brzy napravíme! Jinak jsme byli na Bali, kde jsme se po třičtvrtě roce viděli s mojí rodinou, byla to skvělá rodinná dovča, celý jsme to tam projeli a strašně jsme si to užili. Pak jsme cestovali po východním pobřeží Austrálie v průběhu roku a půl, co jsme tam žili. Při zpáteční cestě do Čech jsme se vydali na měsíc na Filipíny, do Singapuru a Thajska. Líbánky jsme měli na Mauriciu. A nedávno před cestou do Kanady jsme procestovali celé východní Mexico až do Guatemaly, do které jsme vkročili nelegálně polní cestou bez hranic. Opili jsme se tam, tancovali na písničky od Queen v jedné z jejich hospod, druhý den jsme si dali snídani a jeli zase zpátky polní cestou do Mexica. Museli jsme se zase vyhnout hranicím, jinak by nastal problem a řešilo by se, jak to že jsme se dostali do Guatemaly nelegálně. Vlastně o pár desítek kilometrů dál nás stavěli policajti, kontrolovali pasy a dost nepříjemně se vyptávali. Teď je v plánu vidět krásy Kanady, Aljašky, USA a Jižní Ameriky.

Celkově když to naše putování shrneme, tak nás nejvíce zasáhlo Mexico a Filipíny. Strašně rádi na tyto země a zážitky v nich vzpomínáme a obě nám neskutečně přirostly k srdci.

Řekni nám více o práci na farmě v Anglii. Jak jste se k tomu dostali a co jste tam dělali?

Práce na farmě byla náročná a vydali jsme se ji dělat celkem mladí a nezkušení dvě léta po sobě. Teď jsem ale za tu příležitost maximálně vděčná. Dalo nám to strašně moc, jak našemu vztahu, tak i tomu, abychom se osamostatnili. Až budeme mít děti, tak je tam pošleme na převýchovu. (smích)

Dostali jsme se k tomu přes moji dlouholetou kamarádku, která tam pracuje už 6 let. Bydleli jsme v karavanu a náš pokoj měl 3×2 metry. Sbírali jsme borůvky, ostružiny, rybíz a angrešt. To byla noční můra, podrápaný ruce až do krve, každý večer jsme si z prstů a z nehtového lůžka vyndávali trny. Jizvy máme doteď.

Cestování určitě váš vztah utužilo a v červnu 2018 jste se rozhodli říci si své ano. Jakou destinaci jste si pro tuto významnou událost vybrali a proč?

Hodně dlouho jsme mluvili o svatbě v Santorini a opravdu se k tomu schylovalo. Já si to nakonec rozmyslela kvůli babičkám, které by tam nebyly schopné přiletět a takovou “dalekou” cestu by nevydržely. Strávila jsem pak 10 hodin hledáním míst v ČR na netu. Ke konci, když už jsem to pomalu vzdávala, že nenajdu nic, co by odpovídalo našim představám, jsem náhodou narazila na konverzaci, kde pani odkazovala na vintage stodolu u Znojma. Hned jsem to volala Danielovi, ale ten si furt stál za tím, že neexistuje nic hezčího než Santorini. Když jsme stodolu viděli, hned jsme si ji zamilovali a věděli, že tohle je perfektní místo pro naši svatbu a žádné jiné to nedokáže nahradit.

Nakonec si babičky stejně stěžovaly a negativně prohlašovaly, že 2 hodiny v autě nezvládnou. (smích)

Zásnuby určitě proběhly taky někde v zahraničí. Kde? A proč jsi zásnubák nakonec měla úplně jiný?

Zasnoubili jsme na Whitehaven beach v Australii. To je pro mě jednoznačně nejkrásnější pláž na světě s bílým pískem, který je tak jemný, že pod nohama křupe jako sníh. Lidé si tam jezdí leštit šperky. Pláž je dlouhá 7 km a v jednom bodě se tvoří zátoka, kde je nádherný sand shaping, který je při odlivu intenzivnější a při přílivu získává tyrkysovou barvu. To místo je neuvěřitelné. Před pár lety tam byl cyklon a vše zničil, zelenost ostrova, část největšího korálového útesu na světě, který je 2300 km dlouhý, mořské živočichy vyplavil na souš, převrátil lodě. Pláž vypadala hodně smutně, ale to nejkrásnější kvůli čemu tam lidé jezdí zůstalo.

Já vlastně požádání o ruku čekala, protože jsem na to Danielovi pár měsíců před tím přišla. No a naše zasnoubení bylo spíš vtipný než romantický. Doteďka se tomu smějeme. Daniel byl strašně nervózní, v životě jsem ho takhle neviděla. Když si kleknul, já na sobě neměla vrchní díl od plavek, takže jeho oči byly v úrovni mých prsou. Dodneška si nejsem jistá, jestli žádal mě, nebo moje prsa. Když se zeptal a já otevřela krabičku, prstýnek tam nebyl. Tak jsem jí po něm mrskla zpátky, že ať si dělá srandu z někoho jiného. My si občas takovýhle vtípky ze sebe děláme. Prstýnek tam ale fakt byl, jen zapadlej v polštářku. Aby toho nebylo málo, tak mi byl sotva na malíček, a když jsme ho šli vyměnit, oběma nám padl do oka úplně jiný.

Měli jste během cest ponorku, kdy vám ten druhý prostě lezl na nervy? Pokud ano, jak jste takovou situaci zvládli a vyřešili?

Určitě už jsme pár takových situací měli, ale naštěstí jich nebylo moc, a když nějaká nastala, tak jsme ji během chvilky vyřešili a udobřili se. Ono nám ani nic jiného nezbyde. Téměř celý náš vztah jsme odkázáni jeden na druhého a řekla bych, že jsme vůči sobě dost tolerantní. Naopak když se od sebe mámě oddělit, je nám smutno a těšíme se, až budeme zase spolu.

Kde je teď vaše “doma” a jak se vám tam líbí?

Naše “doma” je momentálně v Kanadě ve Vancouveru. Upřímně, když jsme sem přijeli, byli jsme dost zklamaní. Byt, který jsme měli dohodnutý přes Facebook, byl v šíleném stavu, strašná špína, vlasy mezi příbory, lednice snad nikdy nemytá, sporák mastnej… dokonce jsme tam viděli i krysu. Je tu spousta, ale obrovská spousta, zvláštních a děsivých lidí a feťáků. Nikde jsme se s ničím takovým nesetkali, tak nás to trochu na začátku vyděsilo, ale teď už jsme si zvykli. Jinak Vancouver je hezké město, plné moderních věžáků a zátok, na jaře tu všechno kvete. Léto a zimu máme teprve před sebou, tak uvidíme, jaké to bude.

Proč jste si vybrali zrovna Kanadu a bylo těžké získat víza?

Chtěli jsme žít v USA, ale bohužel pro ČR nejsou nejlepší podmínky pro víza, tak jsme vybrali nejbližší destinaci, a tou byla Kanada. Víza nebylo těžké získat, spíš to byl trochu komplikovanější, zdlouhavý proces a pořádně jsme ani nerozuměli, jak to funguje. Teď ale víme, jak na to. Kdyby kdokoli potřeboval poradit, tak nám napište, známe pár vychytávek, které mohou pomoci a usnadnit aplikaci.

Žili jste také rok v Sydney. Čím se liší Austrálie od Kanady, kromě toho, že je tam větší teplo?

Sydney je nádherné město, kde je toho mraky k vidění – Opera, Harbour bridge, Darling Harbour, Manly. Můžete si dát dvouhodinovou procházku po pobřeží z Coogee beach na Bondi, kde mají nejlepší zmrzlinu na celým světě. Bože, jak ta mi chybí! Každý týden jsem snědla jeden litr.

Hned u města je Royal National Park, kde můžete hikovat podél pobřeží a vidět například Figure Eight Pools, což jsou malé bazénky ve skalách zalité teplou vodou. Na tohle místo se dostanete jen za odlivu. Na Youtube můžete vidět pár videí, kdy lidé včas neodešli, zastihl je příliv a pro některé z nich to nedopadlo dobře.

Lidé v Kanadě a v Australii jsou jiní. Australani nám připadají mnohem veselejší a otevření, ale taky mají stinnou stránku, a tou je falešnost.

Celkově jsou to dvě úplně odlišné země, které mají snad jen jedno společné, a to je jazyk. Austrálie je o pouštích, o tzv. bushy, plážích… Kanada je zase o horách, lesích, nádherných tyrkysových jezerech. Každá země má svoje a těžko říct, která je hezčí.

Další otázka se přímo nabízí – jak si na cestování vyděláváte?

Vždy si seženeme práci v té dané zemi, kde zrovna jsme, a pracujeme jako každý jiný. Jen s tím, že v těchto zemích se dají ušetřit lepší peníze a je tak pro nás snadnější vydělat si na cestování. V budoucnu bychom rádi dosáhli toho, abychom natáčeli promo videa pro hotely nebo restaurace a mohli tak cestovat full-time, pracovat online a nebýt omezeni tím, kdy musíme pracovat a kdy si vzít dovolenou. Jednu nabídku už jsme tady ve Vancouveru dostali, tak uvidíme, jakým směrem se to bude vyvíjet.

Na závěr nemůžeme vynechat otázku týkající se našeho projektu BloggersRE – co na něj říkáte?

Tak zaprvé milujeme váš feed na Instagramu! Ten vypadá naprosto fantasticky. Líbí se nám myšlenka spojit všechny influencery a blogery dohromady, nezávazně na tématu. Vy se zaobíráte vším, což někdy může mít své pro i proti. Jako třeba, že každého zajímá něco jiného. Toho, koho zajímá cestování, nezajímá fashion a naopak. Určitě to chtělo velkou odvahu shromáždit od každého trochu a vše sjednotit. Je důležité povzbuzovat jak velké, tak malé instagramové účty, a to vy děláte na jedničku. Za nás velký potlesk!

Autor: Martina Bartošová (BloggersRE), Fotky: Sociální sítě Kláry Fantini, Editace: Deni Hartmannová (BloggersRE)


LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here