Zajímavé a inspirativní lidi máme i u nás v týmu a dnes vám chceme představit Martinku Bartošovou, která pro vás píše rozhovory a články na náš web. Zajímá se o social media a marketing, tvoří obsah, cvičí a vyhlásila válku plochým zadkům…

Milá Martino, mohla by ses nám pro začátek představit?

Kdo jsem? Především jsem strašnej bordelář. Jediná věc, kde u mě vládne naprostý řád, je skříň s oblečením. Miluju tenisky, hory, svou velkou rodinu a náš nejnovější přírůstek – aljašského malamuta Hakiho. Baví mě toho spousta, ráda zkouším nové věci a vlastně nic neumím pořádně. Nic si z toho ale nedělám, podle strýčka Google je moje diagnóza “multipotencionální jedinec”.

Jsi součástí BloggersRE týmu, co máš všechno na starost?

Připravuju rozhovory s online tvůrci a mám v záloze i nějaké články, do kterých se hodlám naplno pustit, teď o prázdninách, kdy mi odpadnou některé pracovní povinnosti.

Jak ses k BloggersRE vlastně dostala?

BloggersRE jsem dlouho sledovala na Instagramu a jednoho dne na mě vyskočilo, že hledá posilu do týmu. Zkusila jsem to a vyšlo to.

Kromě našeho projektu se zajímáš i o social media a marketing. Pracuješ v tomto oboru? Co tě na tom baví?

Píšu hlavně články a informace o firmách pro kariérní web proudly.cz. K tomu mám za sebou pár konzultací ohledně tvorby obsahu a fungování Instagramu, což je cesta, kterou se chci kariérně vydat dál.

Na sociálních sítích mě baví to, jak je každá jiná. A stačí se jenom trochu zamyslet a můžete tam člověku naservírovat přesně to, co očekává. Nejvíc mě ale baví právě Instagram. Všichni si tam žijeme v takové bublině, obklopujeme se jenom lidmi a obsahem, který nás baví, a tak by to podle mě mělo být i v životě.

Jsi i blogerka, řekni nám, o čem je tvůj blog, proč a kdy sis ho založila a jaké s ním máš plány?

Blogerka je asi silné slovo. Blog jsem si založila před více než dvěma lety, protože jsem chtěla psát. V té době jsme začali stavět, a protože interiérový design bylo něco, co jsem chtěla vždycky dělat, jen na to v době, kdy jsem studovala, nebyly moc školy, nosné téma blogu bylo jasné. Díky blogu jsem také získala práci v Proudly. Měla jsem portfolio, se kterým jsem se mohla pochlubit. Čím víc jsem psala pro ostatní, tím míň jsem psala pro sebe. Takže plán do budoucna je jasný. Blog chci znovu oživit! Nápadů na články mám spoustu a minimálně o můj přístup k návrhu kuchyně by stálo za to se podělit.

O čem tě nejvíce baví psát? Baví tě více psaní článků, nebo rozhovorů?

Určitě rozhovorů. Ráda potkávám zajímavé lidi a hlavně jejich příběhy. Věřím, že každý máme co vyprávět.

Podle čeho vybíráš lidi, se kterými pak děláš rozhovor?

Zatím jsem oslovovala převážně lidi, které sama sleduju. Často se ale stane, že mě někdo zaujme svým postem, profilem nebo článkem, a tím pádem se automaticky objeví na mém seznamu.

Víme o tobě, že cvičíš, jaký vztah máš obecně ke sportu? Sportuješ od malička?

Já byla vždycky sportovní antitalent. Tělocvik jsem nesnášela, protože jsem nikdy neměla sílu vyšplhat po tyči a vždycky jsem byla první vybitá. Když jsem před asi pěti lety při výšlapu na Říp málem dostala infarkt, řekla jsem si, že to musím změnit. Nakopl mě k tomu i, dnes už, manžel, který chtěl zhubnout nějaké to kilčo. Změnili jsme stravování, začali chodit do posilovny a už to jelo. Sice stále nejsem nejsilnější a nemám vysekaný břicho, ale vím, že můžu v pohodě doběhnout tramvaj, zkoušet s neteří stojky nebo vozit dvacetikilového synovce na zádech a to je pro mě to nejvíc.

Zabýváš se street workoutem. O co přesně jde?

Víte, jak jsou různě v parcích barevné hrazdy a konstrukce, po kterých lezou hlavně děti? Tak to je street workout. Základ je umět perfektně cviky s vlastní váhou jako je shyb, dip, klik, dřep a mít vybudovaný core. Pak už jste jen krůček od srandiček, jako je výmyk, muscle up, stojky na bradlech a tak. Není to jen o zvedání činek, což je mnohdy jednodušší. Člověk se naučí koordinaci, orientaci v prostoru a buduje funkční tělo.

Vyhlásila jsi válku plochým zadkům, co přesně to znamená?

To byla spíš taková recese, ještě když jsem chodila do posilovny a nemělo to žádnej dosah, protože mě nikdo nesleduje. (smích) Chtěla jsem kamarády zvednout ze židle a bojovat s genetikou. Všechno totiž jde, když se chce. A navíc… hezký a kulatý zadek u holky ocení každý chlap.

Autor: Klára Recmanová (BloggersRE), Fotky: Sociální sítě Martiny Bartošové, Editace: Deni Hartmannová (BloggersRE)


LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here