Jaké to je vychovávat dva kluky, dvě holčičky a do toho ještě hodně cestovat a několikrát po sobě zařizovat nový domov? Matka čtyř dětí a manželka profesionálního hokejisty Alexandera Saláka nám prozradila, jak se žije po světě a kde se jí a její rodině líbilo nejvíce!

Na začátek prosíme o představení, kdo je Míša Salák?

Šťastná máma a taky spokojená manželka profesionálního sportovce, která se svou rodinou už 13 let žije všude možně po světě.

Asi je to typická otázka, ale my se přesto musíme zeptat. Mít čtyři děti musí být obrovský zápřah samo o sobě, jak k tomu ještě zvládáte tolik cestovat?

Zvládám. Asi jsem se pro tento styl života narodila. Když k nám děti pomalu přicházely, bylo nám jasný, že se nebude nic měnit, že se stanou součástí té naší jízdy. Postupem času jsou jen ty kufry trošíčku těžší a lety zábavnější. Děti jsou otrkanější, umí jazyky, nebojí se světa, a to je strašně fajn. A co se týká toho každodenního fungování, moc si neodpočinu, ale pokud mě něco, nebo někdo, štve, řeknu si o pomoc a zmizím čerpat nové síly. Každopádně, dávají nám tolik lásky, že ta energie přichází sama.

Jak je známo, váš manžel je profesionální hokejový brankář. Jaký máte vy sama vztah k hokeji?

Hokej je jeden z mála sportů, na který mě baví se koukat. Vlastně asi úplně jediný. I když, koukám na něj vlastně jen, když je v bráně můj muž. (smích) A teď i syn. Hokej nám dal tento krásný život, který si žijeme, takže ho mám ráda, nemůžu jinak.

Díky manželově profesi jste bydleli ve Finsku, Švédsku, v Americe a v Rusku. Kde se vám s dětmi bydlelo nejpříjemněji? A kde jste bydleli nejdéle?

Se všemi čtyřmi dětmi jsme žili jen v Rusku. Jen Fredík zažil Ameriku a Švédsko. Mně jsou hodně blízké severské státy, takže nejpříjemnější život pro mě byl ve Švédsku. Měli jsme krásný dům u jezera, žili v přírodě, to se mi moc líbilo. Nejdéle ale žijeme v Rusku, šest let. Rusko mám ráda, je to moje srdcovka, narodily se tam naše dvě děti. Moc krásně nám bylo na Sibiři, jelikož ve městě Novosibirsk, kde jsme žili tři roky, je čistý vzduch, na rozdíl od ostatních měst.

Kolikrát jste se už stěhovali? A bydleli jste v nějakém domě, na který jen tak nezapomenete?

Hodněkrát. Musím si to spočítat…. Za těch třináct let asi šestnáctkrát. Zařizovala jsem 16 domácností, což je dost slušný…

Nejkrásnější místo jsem zmínila výše – dům ve Švédsku u jezera.

Momentálně pobýváte zpět v Praze, jak na vás Češi a obecně Česká republika působí? Z vlastních zkušeností známe to, že po dlouhém pobytu v zahraničí je to docela šok…

Naopak, po dlouhém pobytu si užíváme Prahu, ale vlastně možná je to tím, že Prahu, kdybychom se vrátili někam na maloměsto, stačilo by nám asi pár dní. Přece jen, Praha je kosmopolitní, takže prvních pár týdnů je nám fajn, ale pak se to láme a chce se nám pryč. Jako třeba teď. Venku se žije úplně jinak, pro mě osobně mnohem jednodušeji. Ne co se týče všedního života. Ono zorientovat se, fungovat v cizím městě, cizí zemi, je náročné, hodně náročné. Spíš jde o to, že cizí země a cizí jazyk vám poskytnou svým způsobem klid díky tomu, že to prostředí anonymnější. Jste to jen vy a všechno neznámý, neozkoušený. Jednoduše rečeno, já mám život v zahraničí spojen s klidem.

Váš instagramový profil je plný krásných rodinných fotek. Kdo vás fotí v takovýchto situacích? A fotí se děti rády?

Většinou všechno fotím já sama, moc fotek, na kterých jsem i já, nemám. A pokud se mi podaří přesvědčit manžela, aby mě vyfotil, většinou ta fotka je nezveřejnitelná. Děti se vyloženě rády nefotí, pokud chci nějakou hezkou fotku, do které je naaranžuju, většinou mě to stojí nějaký úplatek a mám na to zhruba tak deset sekund…

Kde se narodily vaše děti? A jak to mají s občanstvím?

Nejstarší Frederick se narodil v Americe, v Chicagu. Má český a americký pas. Sebastian a Beatrice se narodili v Rusku, Sebík v Petrohradě a Bea v Novosibirsku. Ti mají jen české občanství. A jediná Češka jako poleno je Charlotte, která se narodila v Podolí.

Co máte v plánu do budoucnosti? Máte nějaké vyhlídky, nebo to necháváte plynout podle toho, kde bude manžel hrát?

Nemám vůbec žádné plány. Ráda bych dělala něco malinko kreativního, ale zase momentálně jsou mojí prioritou děti, takže dokud mě potřebují, budu hlavně máma, na ostatní bude času dost potom…

Poslední otázku nemůžeme nezaměřit na náš projekt BloggersRE. Znala jste jej už před tím, než jsme vás oslovili a líbí se vám, co děláme?

Do té doby, než jste mě oslovili, jsem BloggersRE neznala. Myslím si, že je moc fajn propojit komunitu blogerů a influencerů. Jen tak dál!

Autor: Adéla Lelková (BloggersRE), Fotky: Sociální sítě Michaely Salák, Editace: Deni Hartmannová (BloggersRE)


LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here