Milovnice módy a slečna, která je nad věcí a neváhá si udělat sama ze sebe legraci. Tato charakteristika přesně odpovídá Natálii Slánské, mladé blogerce a instagramerce. Tvrdit ovšem, že Naty není ještě mnohem víc, nelze. Během našeho povídání o módě nám prozradila, jak a proč její tvorbu ovlivňují “hejty”, že absolutní upřímnost se paradoxně nemusí vždy setkat s kladnými reakcemi i díky čemu ji nepoznamenaly narážky na její postavu…

Blog sis založila zhruba ve 14 letech a tvou motivací byla láska k módě, kterou máš v sobě, dle svých slov, od mala. Kde myslíš, že se vzala?

Určitě z domova. Moje mamka má, stejně jako já, velice kladný vztah k módě a od malička mě oblékala do posledních trendů. Doteď se bavíme u fotek z porodnice, na kterých už mám sladěný outfity. (smích) Později jsem se inspirovala mými kamarádkami a hlavně Norkami, které byly v blogování jedničky.

Pociťuješ, že se tvůj styl a vkus nějak vyvíjí? Jak vypadal, když jsi začínala s blogováním a jakou změnou do dnešního dne prošel?

Stoprocentně. Vyvíjím se stále tak nějak celá. (smích) A se mnou i můj vkus a styl. Co se ale nezměnilo, je můj vztah k šatům a sukním. Naprosto miluju dlouhé, úzké, krátké, široké… sukně a šaty. Kalhoty na mně uvidíte jen málokdy, i když si k nim poslední dobou také buduji vztah. Dále se nevytratila láska ke všemu, co se třpytí. Třpytky, flitry, barvy… Dejte vedle sebe 3 věci a rozhodně si vyberu tu nejvíc výraznou. ALE! Sladím ji tak, aby nevypadala kýčovitě, ale stylově. Během svátků vždy přichází můj čas a alespoň na jedný party se objevím ve flitrech. Ale musí se na to s vkusem, samozřejmě. (smích)

Jaký je tvůj postoj k módním trendům? Mají na tebe hodně velký vliv?

Jak které. Určitě se módním trendům nevyhýbám, ale neskáču do všech po hlavě. Člověk si musí rozmyslet a trošku i předpovědět, jak dlouho bude taková věc nositelná a jestli ji OPRAVDU POTŘEBUJE, aby se z ní nestal jen další opuštěný hadr ve skříni… To se mi už, se musím pochlubit, téměř nestává. Co se módy tyče, mám se tak přečtenou, že na první pohled vím, co se u mě ohřeje a co případně poputuje dál.

A když už jsme u toho prodávaní… Dovolím si tento prostor využít jako takovou menší reklamu na svůj nový projekt. Je to opravdu baby, ještě nemá ani týden. (smích) Jmenuje se Lêntements a snažím se skrze něj šířit myšlenku, že i oblečení z druhé ruky může být stylový, kvalitní a naprosto dokonalý. Každý den přidám jeden mnou ulovený vintage nebo secondhand kousek a posílám ho jedné z mých milovaných sledovatelek. Postupem času se chci zaměřit i na videa, ve kterých budu stylovat právě oblečení z druhé ruky, abych holkám, nebo i klukům, předala nějakou inspiraci. Takže budu moc moc moc ráda, když mě budete sledovat i vy! Děkuji za pozornost a teď už zpět k otázkám.

Je nějaký velký trend, který vyloženě nesnášíš?

Nemám ráda, když z tenisek koukají ošklivý ponožky, to radši žádný. (smích) Pak legíny, to je asi taková klasika, ale na druhou stranu, když má slečna nějaký kvalitní cvičící a krásnej zadek, tak proč ne. (smích) A mrzí mě, že se teď holky mezi 12 a 16 lety oblékají spíše jako kluci. Ale to je snad jen otázka času. Našla bych toho určitě víc, občas mě něco tak uhodí do očí, že bych to dotyčnému nejradši šla říct. ALE! Nechávám si to pro sebe, protože 100 lidí, 100 chutí a musíme se respektovat. Umím si živě představit, kolika se lidem se nemusím libit já. (smích)

A stalo se ti někdy, že se ti nějaký trend z počátku vůbec nelíbil a pak sis jej najednou naprosto zamilovala?

Nějak tak jsem to měla asi s neonem. Nejdřív jsem to vůbec nechápala, pak jsme se s mamkou v Římě nechaly strhnout davem a pořídily si 2 trika a teď už mě to zase pustilo. Ale přímo zamilovaná jsem nebyla. (smích) Nebo Martensky! Nemohu říct, že by se mi ze začátku přímo nelíbily, ale nemyslela jsem si, že by se na mě něco takového hodilo. A teď nenosím jiné boty. A mám pro vás takový menší tip. Moje první Martensky byly ze sekáče z Bari, jak jinak! (smích) A nejen že byly z druhé ruky a levnější, byly hlavně rozchozený! Takže totální winwin. No a pokud se vám nepodaří ulovit si ty své v sekáči a nechcete v nich umírat bolestí, kupte si vegan kůži. Jedny mi přinesl Ježíšek a jsou naprosto dokonalý.

Momentálně se hodně řeší tzv. „fast fashion“ a její protiklad „slow fashion“. Sama už jsi toto téma trochu nakousla, když jsi popisovala svůj nejnovější projekt, ale rozvedeš nám svůj postoj ještě víc?

Začala bych asi tím, jak se ke mně nějaká “slow fashion” vůbec dostala. Asi před dvěma lety po zhlédnutí mraky mraky dokumentů (doporučuji The True Cost na Netflixu) jsem se vyjádřila na InstaStories, že omezuji své zbytečné nákupy ve fast fashion obchodech a začínám se více zamýšlet nad svým nákupním chováním. Do fast fashion obchodů už zamířím jen zřídkakdy a sekáče se staly mým každodenním chlebem. Dá se říct, že i koníčkem a klepu klepu na zuby, možná do budoucna celou životní náplní.

Myšlenku nijak násilně nepropaguju, není to v této době jednoduché. V létě jsem kývla na spolupráci s jednou fast fashion značkou a někteří mi to dali dosti sežrat. Snažím se, aby sociální sítě neměly absolutně žádněj negativní vliv na mou psychiku, ale tohle mi tak ublížilo, až jsem na sebe byla naštvaná, že jsem se nechala. Udělala jsem obrovskej krok dopředu, snažila se inspirovat i těch pár lidí, co mě sledují, jednou vzala spolupráci s fast fashion obchodem, protože balanc, a hned jsem byla největší pokrytec. Lidé moc rádi hledají chyby, hlavně ti, co toho dobra moc nečiní, a bohužel (cliché alert) závist také hraje svou roli. Navíc když ta rána přijde od jedinců, které jste považovali za parťáky. No jo no, život…

Nechci být jmenována pokrytcem pokaždé, co si jednou za čas koupím něco ve fast fashion obchodě a nechci, abyste se cítili jako ničitelé planety, když si tam jednou za 2 měsíce zajdete udělat radost. Hned v úvodu do Lêntements jsem napsala, že není mým cílem v nikom vyvolat pocit, že dělá něco špatně, ale spíše inspirovat k pomalejšímu a vybalancovanějšímu nákupnímu chování.

Uff, tak to máme za sebou! (smích)

Často si sami všímáme tvých neskutečných úlovků ze sekáčů. Prozradíš nám nějaké své rady a tipy, jak v sekáčích nakupovat? Které sekáče jsou tvé oblíbené?

Já jsem tak moc ráda, že si toho všímáte! Nejdůležitější je, aby vás to bavilo, to je naprosto jasnej klíč k úspěchu. Já vejdu do sekáče a jsem tak šťastnej člověk, mapuju, prozkoumávám… no adrenalin jak blázen. (smích) A pak už jen chodit, hrabat, hledat a objevovat. Pár tipů na mé top sekáče najdete u mě ve výběrech “SLOW” a samozřejmě Lêntements… Zmiňuju to naposledy, slibuju. (smích)

Na Instagramu máš přes 6 tisíc sledujících a jsi tam hodně aktivní. Přemýšlela jsi někdy o tom, že bys už tvořila jen tam a blogování pověsila na hřebík, tak jako to udělala spousta jiných blogerek?

Už to tak plus mínus je. Na blog si čas od času uložím nějaké fotky, používám ho jako takový svůj archiv nebo sdílím tipy z cest, outfit, makeup look… Ale aktivní jsem jen velmi málo. Jednou jsem dokonce pověsila na hřebík i Instagram. Bylo mi právě 13 nebo 14 let a měla jsem poměrně dost sledujících. Dostala jsem svůj první “hate”, udělalo se mi z toho zle a vše jsem vymazala. Profil, na kterém jsem aktivní, je můj druhý!

Módu, která je jistě důvodem, proč tě lidé sledují, už jsme probrali. Dalším důvodem, proč tě lidé sledují, je určitě tvůj pověstný smysl pro humor. Prostřednictvím Instagramu si neváháš udělat legraci ani sama ze sebe. Měla jsi to takhle vždycky?

Můj pověstný humor, to je hezký! Řekla bych, že humor, špíčky a sekáč = Naty.

No, já si všímám, že mě právě díky mému “pověstnému humoru” dost lidí sleduje, ale kvůli němu také unfollowuje. Občas dám do InstaStories nějakou pecku a mám – 30 followers. (smích) Ale jsem to prostě já. A funguje mi to tak i v reálném životě. Někdo jde za mnou, někdo ode mě. (smích) Jsem celkem impulzivní člověk. Mnohdykrát nejdříve mluvím, a pak myslím… Říkám to, co mi jako první vleze na jazyk a jsem také dost sarkastická. Takže lidé, co nemají pro sarkasmus pochopení, na 99 % nepochopí ani mě. Ale tak to má být, nemůžeme si všichni rozumět se všema a jestli někomu bude lépe beze mě, tak prosím.

A srandu sama ze sebe mám úplně nejraději. A kdo si ji ze sebe umí udělat, má to v životě jednodušší. A u mě má obrovské bezvýznamné plus. A ano, měla jsem to tak vždycky. I když jsem si v určitých fázích svého života prošla lehkou šikanou… Mířenou hlavně na mou postavu. Byla jsem natolik sebejistá, že mě to nijak nepoznamenalo. Což je asi vidět, že jo, že se ze mě nestala fitness maniačka. (smích) I když by mi to teda alepsoň na pár měsíců neuškodilo. (smích) No a už si z toho zase dělám srandu…

Jak už jsem psala v jednom z mých článků, je to určitě dané domácím zázemím, které si nikdo z nás nevybírá. A já cítím povinnost se tomuto tématu víc věnovat a pomáhat holkám, které si k sobě tu cestu ještě nenašly. Jen ještě nevím, za jaký konec to vezmu, a tipy příjmám s otevřenou náručí.

Jsi stejná i v reálu? Liší se nějak Naty vystupující na sociálních sítích a na svém blogu a Naty v běžném životě?

Troufám si říct, že neliší. Jsem stejná jak online, tak offline. Jedním z důvodů, proč mě těch pár tisíc lidí sleduje, je podle mě i ten, že si na nic nehraju. A plánuji v tom pokračovat i nadále…

Poslední velký důvod, který nás napadá a určitě stojí za sledovaností tvé tvorby, je estetická stránka věci. Prozraď nám, jak vznikají tvé krásné fotky. Na co fotíš, kdo tě fotí a jak a v čem následně fotky edituješ?

Tak v první řadě děkuji za poklonu! A moje fotky vznikají úplně jednoduše… Buď šikanuju mamku, tátu, babičku, Matyho, nebo kamarádku. Chvíli se hádáme, zapotíme se, zanadáváme si, pak nějakou fotku vyberu, hodím na ni svůj preset v Lightroomu, který už nemám, protože se mi obnovil mobil… pár minut si s ní hraju, vymyslím mooc hluboký popisek a post je na světě! A na co fotím? To se odvíjí od skills fotografa. Nejdříve jsem optimistická a zkouším to na můj Olympus EPL7 s 17mm objektivem. Jakmile mi dojde trpělivost a probudí se ve mně ten realista, přecházím na mobil – iPhone 8 plus.

Děkujeme za rozhovor! Poslední otázka, kterou jsme se ti rozhodli položit, se týká našeho projektu BloggersRE. Znala jsi jej, než jsme tě oslovili? Co si myslíš o našich cílech?

Já moc děkuji za oslovení. Už jsem o vás slyšela a to, co děláte, je moc fajn. Určitě v tom pokračujte a já vás budu bedlivě sledovat.

Autor: Deni Hartmannová (BloggersRE), Fotky: Sociální sítě Natálie Slánské, Editace: Deni Hartmannová (BloggersRE)


LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here