Bloggers RE

“CHYBĚL MI TADY PODCAST, JAKO HO DĚLÁME MY,” ŘÍKÁ NATHALIA KLIMENTOVÁ

Ukazovat na Instagramu, že je úplně normální vstávat pozdě a celý den nic nedělat? Podle mladé blogerky a podcasterky Nathalie Klimentové by si lidé měli uvědomit, jak nepřirozené je být neustále aktivní. Kde přišly s kamarádkou k nápadu začít nahrávat podcast? Vše o jejich podcastování a spoustu dalšího v našem rozhovoru s touto dvaadvacetiletou slečnou…

Jak bys samu sebe popsala v pěti větách někomu, kdo tě vůbec nezná?

Jmenuju se Nathalia Klimentová, je mi 22 let a studuju mezinárodní obchod na VŠE.  Troufám si říct, že jsem úplně obyčejná holka, která se snaží dělat věci, který ji baví, například nahrávat podcast. Mimo to si tak pluju vlastním životem a snažím se nějak přijít na to, co bych ráda chtěla dělat v budoucnu. Jsem milá, hodná, ale pokud mě někdo využívá, rozhodně si to nenechávám líbit. A občas jsem trochu výstřední.

Na Instagramu máš přes 12 tisíc sledujících. Jak ses dostala k takovému číslu? Byl to postupný proces, nebo proběhl nějaký zlom, kterému za toto číslo vděčíš?

První boom, který se týká rychlého růstu sledujících, přišel v roce 2017 a 2018, kdy jsem sdílela svůj tehdejší vztah s někým, kdo je poměrně dost vidět. A jak víme všichni, tyto vztahy všechny ohromně zajímají. Myslím, že to narostlo na nějaké 3 tisíce, přičemž potom jsem se rozhodla držet vztah v soukromí a sdílela jsem jen sebe nebo své kamarády. Dále už to skákalo samo a letos v březnu jsem začala šaškovat na TikToku, který na můj instagramový profil přitáhl další lidi.

Jakým způsobem svůj profil vedeš? Máš nějaký koncept, kterého se držíš, nebo přidáváš fotky spíše jen pocitově?

Určitě nemám žádný koncept. Já ani nemám cit pro nějaké ladění obrázků a sama nemám ráda ty “vyumělkované” rádoby perfektní feedy. Ale každému se líbí něco jiného. Každopádně si myslím, že tenhle “hala bala” styl je něco, co mě hezky vystihuje.

Čím podle tebe tvůj profil dokáže lidi zaujmout? A je zaujmout vlastně tvým cílem?

Já se často snažím lidem ukazovat na svém profilu realitu. Ačkoliv je osekaná, i tak se snažím dávat důraz na přirozenost – že je ok chodit ven bez make-upu nebo třeba že je naprosto ok vstát některý den až v 11 a nic nedělat. Je mi líto, že sama často vidím na Instagramu různé velké influencery, kteří už v 6 ráno byli ve fitku, v 9 už měli upečenou zdravou buchtu a za ten den stihli nespočetně věcí. Samotná se často cítím k ničemu, když můj život není tak aktivní. A tak se snažím lidem ukázat, že každej den se nemusíme strhat z kůže. A to si myslím, že lidi na mém profilu baví.

Jo a taky to, že často řeknu věci na plnou pusu. (smích)

Co ty a algoritmy? Sleduješ je, řešíš je?

Algoritmy… Hm, nemůžu říct, že bych je nějak hodně řešila, ale všímám si jich. Troufám si říct, že mé dosahy jsou opravdu dobré, mnohdy lepší než uživatelů s dvojnásobkem sledujících. Dosahy jsou fajn u spoluprací, ale popravdě často nerozumím některým firmám, když vidím, koho si na spolupráce vybírají a jak by z toho mohly reálně nějak profitovat. Ale to je jen asi můj otazníček v hlavě.

Navazuješ spolupráce? Pokud ano, tak jaké a vybíráš si je pečlivě?

Spolupracím se nebráním. Už delší dobu spolupracuji s Converse nebo Pumou. Snažím se si vždy vybrat tu spolupráci, která se ke mně hodí. Často je i odmítám, protože si troufám říct, že nejsem prodejná a nepotřebuji cpát lidem před oči všechno možné a za každou cenu, jen proto, že jsem to dostala zadarmo. Vždy se ale o spolupracích radím s kamarádkou Liou.

Když ti poprvé přišla nabídka spolupráce, jaký jsi z toho měla pocit, jak jsi reagovala?

Já se přiznám, že mám dokonce pocit, že já jsem byla ta, kdo první oslovil nějakou značku. Vlastně to byly obaly na telefon a cítila jsem se jako blogerka. (smích) Samozřejmě, během nějaké doby jsem zjistila, že mě tyto spolupráce opravdu nenaplňují. Ale tím si asi musí projít každý.

Bereš možnost navazovat spolupráce jako úspěch své instagramové tvorby?

Neberu. Nemám pocit, že by měl být můj Instagram považován za nějakou tvorbu. Je to obyčejný profil obyčejné holky.

Je podle tebe dobře, nebo špatně, že mají někteří lidé možnost se svým účtem na Instagramu dokonce i živit? A proč?

Myslím, že to je výhoda dnešní doby. Komu by se nelíbilo dostávat korunky výměnou za obrázek na Instagram? Samozřejmě, člověk to musí nějak nafotit, vymyslet, jak to zasadí do feedu, ale rozhodně to je pohodlnější než běhat 12 hodin na place v restauraci. Na druhou stranu, ačkoliv je to každého věc, udivuje mě, jak někteří berou každou spolupráci, hlava nehlava. Hlavně, že dostanou zaplaceno nebo to dostanou zadarmo. To už je pro mě čistá zaprodanost.

Kromě toho, že se věnuješ svému instagramovému profilu, jsi také podcasterka – s Liou Ramplé natáčíte podcast “Patálie”. Jak vznikl nápad s podcastem začít?

Idea podcastu napadla mě, protože mi tady chyběl nějakej… jako děláme my. To zní hrozně narcisticky, já vím, ale i přesto, že podcastů je dnes spousta, přijde mi, že co se týká třeba zvuku, tam to často pokulhává. Nicméně postupem času jsme se o tom s Liou bavily víc a víc a jednoho dne v květnu (u vínka, jak jinak) padlo finální rozhodnutí a pár dní na to jsme seděly za mikrofony a nahrávaly.

Nebály jste se, že je trh s podcasty už přesycen a že se kvůli tomu váš podcast k lidem tolik nedostane?

Nad tím jsme vůbec nepřemýšlely.

Jaké výhody a nevýhody má natáčet podcast ve dvojici? Umíš si představit, že bys podcast natáčela sama?

Já jsem hodně velkej živel a občas potřebuju krotit. Lia je zase více ta uvědomělá, tudíž se krásně doplňujeme a drží mě zkrátka. Ale samozřejmě v dobrém slova smyslu. Tahle kombinace funguje a za mě největší výhoda je to, že vedeme dialogy. Myslím si, že monology by lidi unudily. Ale to je jen můj názor. Nevýhody nejsou. Vážně se s Liou skvěle doplňujeme a možná i to je důvod, proč lidi Patálie baví. A jestli si umím představit natáčet podcast sama? Ale jo, umím, ale podle mě by to nebylo ono. A ani bych to nechtěla.

Máte nějak rozdělené role?

Nemáme.

Jak je tvorba podcastu náročná po technické stránce – jaké vybavení máte? Kolik času vám zabere příprava, samotné nahrávání a následný střih?

Než začneme nahrávat, musíme si postavit “studio” – tudíž vybalíme kabely, krabičku, na kterou nahráváme, Zoom H6, a mikrofony Samson Q2U. Tuhle techniku máme díky klukům z podcastu U kulatého stolu – tudíž moc děkuju! A zabere to chvíli. Pak nastavíme kameru – natáčíme na iPhone 11 Pro, protože zatím je to nejlepší možnost. Až jednou budou penízky z tohohle projektu, určitě zainvestujeme do nějaké šikovné kamery. Zatím vycházíme s tím, co je.

Proces úprav zabere nějakou chvíli, ale nejsou to řády hodin. My se snažíme epizodu nestříhat a držet si tak naši autentičnost. Tudíž cut na začátku a na konci a k tomu úprava zvuku. Celkem úprava jedné epizody i s renderováním trvá cca hodinu a půl.

Nedávno jste se s Liou rozhodly, že svůj podcast budete umisťovat i s obrazem na YouTube. Proč jste zvolily tento krok?

Protože jsme cítily, že je čas to posunout o level výš, a navíc si o to posluchači hodně psali. Plánujeme ale i jiná videa než jen podcastová. Ať si každý najde to své.

V nejnovější epizodě mluvíš o vlastní zkušenosti s nemocí Covid-19. Když už jsi to zažila na vlastní kůži, je to podle tebe tak zlé, jak to všechna média prezentují?

Já jsem měla všechny příznaky – až na dušnost. Ale dobře mi nebylo. Tohle je věc, která se těžko soudí. Pro zdravé lidi to může být bezproblémové, ale taky nemusí. Přiznám se, že mi úplně nepřísluší tu situaci hodnotit, pohybujeme se docela na tenkým ledě. Co mi ale vadí, jsou ti, kteří vykřikují, jak je Covid-19 hoax a čistá manipulace ze strany vlády.

Zkušenost s Covid-19 není jediné vážné téma, které ses rozhodla otevřít – nedávno ses u jednoho ze svých příspěvků na Instagramu rozepsala o své autonehodě. Bojíš se po této zkušenosti řídit? Jak tě tato zkušenost změnila a co sis z ní odnesla?

Já jsem vždycky byla za volantem zodpovědná. Nenávidím frajírky v BMW, kteří jedou 250 km/h a machrujou. Nesnáším to, tudíž to nedělám. Telefon za volantem pro mě absolutně neexistuje. Určitě se nebojím řídit, ale po té autonehodě jsem byla hodně opatrná. Každopádně já vždycky, když jedu autem, mám spíš strach o to auto, protože nechci rodičům přidělávat starosti. A to bylo vlastně to první, co mě po tom nárazu napadlo: “Sakra, nabořila jsem mamince auto, co budu dělat, bude s tím mít starosti.” Vůbec mě nezajímalo, jestli třeba nemám zlomenou páteř. (smích)

Myslíš, že je dobře, když lidé sdílí na sociálních sítích i negativní zážitky a vážná témata?

Určitě. To je asi nějaká moje instagramová idea – ukazovat lidem i tu realitu.

Jak se oproti tomu díváš na sdílení přikrášlené reality?

Hmmm… Myslím si, že by to mělo být vyrovnané…

Máš nějaký vzor, ať už v online, či offline světě? Pokud ano, o koho jde?

Vzor asi úplně ne, ale myslím, že je obecně známo, že miluju Halsey. Baví mě mimo jiné její “edgy” osobnost – to máme společné. Ale ona to nijak nepotlačuje. Já trochu jo, protože tahle země na to není ještě moc zvyklá.

Děkujeme ti za rozhovor! Protože tě už nějaký čas sledujeme, rádi bychom se tě na závěr zeptali, zda jsi také ty už dříve slyšela o nás. Co si myslíš o BloggersRE?

Taky moc děkuju! Bohužel jsem o Vás poprvé slyšela až od Lii v úterý na kávě.

Autor: Adéla Lelková (BloggersRE), Fotky: Sociální sítě Nathalie Klimentové, Editace: Deni Hartmannová (BloggersRE)

Bloggers RE

Máš blog, Instagram nebo YouTube? Jsme platforma, která spojuje online tvůrce a influencery z Česka a Slovenska. Přidáš se taky?

Přidat komentář

.