Bloggers RE

“PŘIJDE MI, ŽE JE FOOD BLOGERŮ MNOHO A JÁ BYCH MEZI NIMI ZAPADLA,” ŘÍKÁ ŠÁRKA SEDLÁKOVÁ

Když zrovna nelétá po světě, studuje, nebo taky vaří a peče, a následně to zveřejňuje na svých sociálních sítích, čímž inspiruje další lidi v jejich cestě zdravého životního stylu. Létání po světě přitom u ní není jen fráze, ale je myšleno doslova – Šárka Sedláková je totiž sezónně letuškou. Co ji nakoplo změnit své stravovací návyky a jak přesně se stravuje, aby se pořád cítila dobře? Kolik zemí už navštívila a je práce letušky taková, jak ji vidíme ve filmech? A proč si Šárka nechce založit blog, i když by na něj určitě měla čím přispívat?

Zdravé stravování jsi začala řešit v roce 2017 po návratu z Work & Travel pobytu v USA – co tě k tomu vedlo?

Na Work & Travel jsem měla 2 práce a málo času na vychystávání zdravých jídel, taky jsem byla ve vůbec nejdražší destinaci pro turisty v USA – na Long Islandu v Montauku a i zdravé jídlo bylo drahé, zejména zelenina a ovoce. Takže jsem bohužel jedla hlavně levně, jelikož jsem pracovala v restauraci a pekárně, často jsme si na konci směny mohli vzít přebytky jídla a pečiva. Po celém čtyřměsíčním pobytu jsem věděla, že budu muset změnit stravování, že potřebuju trochu detox od toho amerického jídla. Hned, co jsem se vrátila, jsem nadšeně zavítala do obchodu se zeleninou. (smích)

Víme, že v únoru 2018 jsi zkusila program Whole30, poté jsi začala s Paleo stravou… Popíšeš nám, prosím, podrobně, v čem spočívá tento program a na čem je založeno Paleo stravování?

Je to 30denní program na očistu organismu zdravým jídlem, a také třeba na zbavení se zlozvyku jíst z nudy (emoční jedení) nebo mít chutě na sladké. Jedla jsem 3x denně plnohodnotné jídlo. Svačiny nebyly potřeba, a ani počítání kalorií, protože zdravé jídlo jich stejně nemá tolik. Po programu se postupně zařazují vyloučené potraviny a sleduje se reakce organismu.

Nejprve mě trochu odrazovalo vyřazení ovesných vloček a fakt, že se z povolených potravin nesmí péct například lívance, kvůli psychickému efektu. Nakonec jsem si ze dne na den řekla, že do toho půjdu. Byl zrovna únor, takže žádná lákadla zmrzlin a letních zákusků nehrozila. Na 30 dní jsem tedy vyloučila mléčné, obiloviny, luštěniny a všechny zpracované potraviny s cukrem, sladidly a éčky. Jedla jsem jen maso, ryby, zeleninu, ovoce, ořechy, vejce a zdravé tuky. Pozor jsem si musela dát na dresinky, uzeniny a podobně, protože často obsahují cukr nebo dextrózu či pšenici a škrob.

Po 30 dnech jsem ještě 14 dní zkoušela postupně zařazovat vyřazené potraviny podle skupin – mléčné, obiloviny, luštěniny. Jeden den se zařazuje skupina potravin, dva dny se člověk vrátí na Whole30, a sleduje, zda se člověk cítí unavený, nebo mu vyskáče vyrážka a tak podobně. Já jsem zjistila, že mi žádné ze skupin nedělají problém – jen bílé pečivo ve větším množství – jsem po něm “nafouklá”.

Benefity programu byly úžasné – lepší kvalita vlasů, spánku, žádné propady energie po obědě a žádné chutě na sladké! To bylo pro mě předtím neuvěřitelné. Paleo strava pak už není tak striktní jako Whole30, protože dovoluje z povolených surovin péct paleo dezerty a sladit například kokosovým cukrem. Do tzv. šedé zóny patří tučné kvalitní mléčné výrobky, škrobová zelenina (brambory) a také pseudo obiloviny jako je quinoa.

Můžeš nám povyprávět, jak se tvé stravování vyvíjelo poté a jak se stravuješ aktuálně?

Upřímně, byla jsem trochu zmatená. Po 30 dnech, kdy nedáte do pusy nic zpracovaného a máte volnou ruku, jsem najednou viděla černobíle a všechno, co jsem při Whole30 nejedla, bylo “špatné”, i když se jednalo například o obyčejnou rýži. Nakonec jsem se postupně dala na paleo a zkoušela různé recepty. Chvíli mi trvalo, než jsem se srovnala s tím, že to byl jen program a není potřeba se tak stravovat do konce života, i když by to tak bylo zřejmě nejzdravější. Jsem ráda, že můžu říct, že jsem se dopracovala do stádia, kdy si můžu dát cokoliv, i nezdravého, a zase se ráda vracím ke zdravému stylu. Teď se stravuju na takových 80 % paleo, které mísím s lowcarb. Můj kryptonit je hořká čokoláda, tu si dávám často. (smích) Pečivo nejím buď žádné, anebo mi chutná večerní chlebík, který má málo sacharidů a hodně vlákniny. Jako přílohu jím zeleninu na nespočet způsobů.

Paleo je i velmi jednoduché na vaření. Udělat maso na přírodno se zeleninovou přílohou či brambory je určitě jednodušší než se dělat s omáčkou, knedlíkem, případně obalovat maso v trojobalu. Na paleu miluju hlavně to, že mi je po jídle dobře. Nevrací se mi a není mi těžko. Naopak když sním něco hodně mimo paleo, většinou na to tělo reaguje podrážděně. Doma si ráda udělám zdravou verzi všech lákadel z fast foodu – lowcarb pizzu bez mouky nebo naked burger s hranolkama z horkovzdušné fritézy.

V roce 2018 jsi několik měsíců žila v Anglii, kde už v té době byly obchody více nakloněny alternativním potravinám, a právě tehdy sis založila Instagram o jídle. S jakým záměrem sis tento profil zakládala?

V Anglii bylo super, že potraviny byly úměrně k platu, který jsem vydělala, levné. Anglie, co se týče paleo stravy, je hodně napřed. Úplně normálně se tam dala koupit zeleninová rýže, cuketové nudle, rostlinná mléka, nekalorická zmrzlina a tak dál. 

No a když jsem viděla tu spoustu zdravých výrobků, které u nás nebyly, tak jsem se rozhodla, že budu dokumentovat, kde jsem je pořídila – jako tip pro ostatní. Tak vznikl můj Instagram o jídle. V Anglii jsem pak chvíli zkusila Whole30 s místními potravinami. To jsem ještě střídala publikování jídla na svém osobním profilu @tak_ja_letim a na @paleobyash.

Po Whole30 jsem chvíli zabrousila i do keto stravování, ale to už na mě bylo moc striktní a počítat každý gram sacharidů mě nebavilo, takže jsem vlastně stejně jela jen low carb. 

Po příjezdu z Anglie jsem publikovala méně a spíše různé zdravé potraviny, které se dají koupit pro změnu u nás. Následně jsem se dala na dokumentaci zdravých jídel, které jsem upekla nebo uvařila.

Momentálně sdílíš to, co si vaříš nebo pečeš, ke svým příspěvkům ale většinou nepřidáváš podrobné recepty. Proč?

U některých je to proto, že recept není můj, a jindy zkrátka proto, že nemám dostatečnou odezvu od sledujících, že chtějí recept opravdu zkusit. Ono vypisování každého receptu je přece jen namáhavější než jen sdílet fotku. Navíc je Instagram plný receptů, které se od sebe liší minimálně, a to mě od přidávání také odrazuje.

Nepřemýšlela jsi o založení blogu, kde bys své výtvory v kuchyni, a celkově své zkušenosti se zdravým stravováním sdílela více do hloubky a podrobněji?

Ano, přemýšlela, nakonec jsem část receptů začala sdílet i na facebookovou stránku. Zkušenosti bych asi předávat mohla – prožila jsem si se stravováním různé věci, ale nějak mi přijde, že je teď food blogerů mnoho a já bych mezi nimi s novým blogem asi zapadla, a to nechci. Časově bych to asi taky nestíhala, hlavně teď s prací letušky.

Nutno zmínit, že stravování rozhodně není jediným tématem, kterému by ses mohla na blogu věnovat – sezónně totiž pracuješ jako letuška, jak jsi právě zmínila. Jak ses k této práci dostala?

Z Liverpoolu, kde jsem bydlela, jsem se nevrátila zpět domů na Moravu, ale chtěla jsem poznat další velkoměsto, tak jsem začala studovat Management lidských zdrojů v Praze. Zajímal mě tento obor, protože jeho součástí byla i psychologie.

Během studií jsem si začala v Praze hledat brigádu a narazila jsem právě na výběrové řízení na letušku. Zkusila jsem a vyšlo to. Prošla jsem dvěma koly výběrového řízení a následně mě čekal šestitýdenní intenzivní výcvik teorie i praxe zakončený zkouškou z angličtiny, zdravovědy a ze standardních a nouzových postupů na letadle. Vrcholem je přezkoušení za letu, kde examinátor vyzkouší ze všeho dohromady, a pak teprve získáte licenci. Přezkoušení za letu se opakuje každý rok.

Většina lidí má možná zkreslené představy o tom, jak práce letušky vypadá, vytvořené například na základě různých filmů. Jak taková práce letušky vypadá ve skutečnosti? Liší se hodně představy od reality?

Moje očekávání bylo, že když už ne přímo pobyt v destinaci, tak aspoň bude možná návštěva letiště a duty free v té destinaci. V reálu máme v každé destinaci 50 minut na úklid letadla – ano, většinou uklízí letušky. Pak se jen pokocháme výhledem ze schodů a letíme zpět. Na letiště se dostaneme jen výjimečně a pobyty jsou spíše za odměnu a pro celoroční zaměstnance.

Kolik zemí jsi už měla možnost díky práci letušky navštívit, i když jen na letišti?

Zatím jsem pracovně navštívila 17 zemí v Evropě, Africe a Asii. Alespoň si vytvářím seznam míst, kam si chci potom zaletět o volnu.

Loni jsi získala magisterský titul v oboru HR managementu, nyní dokončuješ inženýrské studium managementu a ekonomiky. Čemu by ses po dokončení studia ráda věnovala? Chystáš se nějak propojit a zužitkovat své dosavadní zkušenosti, které jsme probrali, nebo se plánuješ vydat úplně jinou cestou?

Zatím mám zdravý životní styl jako koníček a neplánuji se mu věnovat odborněji. Ráda bych se pohybovala v oboru HR a vypracovala se na vyšší pozici ve firmě, která mi bude blízká. Většinou je na HR potřeba praxe, kterou zatím v oboru nemám. Inženýrské studium dokončím snad příští rok v únoru, a pak se uvidí, kam se budu ubírat. Ráda bych ještě jela znova pracovat do zahraničí, když to bude možné.

Jaké jsou tvé plány s online tvorbou? Přistupuješ k ní jen jako k zábavě, nebo ji bereš vážně a byla bys ráda, kdybys ji mohla rozvíjet a posouvat?

Beru to jako zábavu, která se rozvinula na jaře 2020, kdy byla první karanténa a já měla čas péct skoro každý den. Občas mě napadne, že bych mohla vydat vlastní kuchařku, podle které bych pak mohla vařit, tak uvidíme…

Autor: Deni Hartmannová (BloggersRE), Fotky: Sociální sítě Šárky Sedlákové, Editace: Deni Hartmannová (BloggersRE)

Bloggers RE

Máš blog, Instagram nebo YouTube? Jsme platforma, která spojuje online tvůrce a influencery z Česka a Slovenska. Přidáš se taky?

Přidat komentář

.