Mohla by ses nám pro začátek prosím představit? Co tě baví a naplňuje?

Jmenuji se Adéla Kožinová, je mi 21 let. Mám úžasnou malou holčičku, studuju filozofickou fakultu a kromě blogování jsem vizážistkou, což je práce, která mě velmi baví již od dětství. Největší radostí mého života ovšem shledávám samotné bytí… Život nám připravuje každý den spoustu překvapení a myslím si, že když si těch zdánlivých maličkostí začneme všímat, život má najednou smysl…

Od svých 19 let jsi maminkou holčičky Viktorky. Jaká to pro tebe byla změna a jak jsi zvládala začátky, když se narodila?

Jedna z nejtěžších věcí na začátku byla dokončit gympl. Maturovala jsem v šestinedělí, a ať jsou názory na toto období různé, myslím, že každá máma by měla těch 6 týdnů prožít co nejvíc v klidu. Potom tu byly věci jako nevyspání, totální vyčerpanost, jistá ztráta soukromí, částečná ztráta svobody (protože už nerozhodujete jenom za sebe) a hlavně nevědomost. Nevěděla jsem, co jak dělat, proč Viktorka pláče, jak jí pomoct. Klasické problémy matek…

Ráda cestuješ, máš například rodinu v USA. Kde se ti nejvíc líbilo a kam by ses chtěla ještě podívat?

Přesně tak. Cestování je jednou z mých největších vášní, a kdybych měla možnost, lítám každý měsíc jinam. V USA žije můj tatínek a nějakou dobu jsem tam i s mámou jako malá žila taky. Kde se mi nejvíc líbilo nemůžu říci, jelikož každá země a každé místo má své kouzlo. Miluju Thajsko a prázdné pláže, ale i rušnou Ameriku. A stejně tak miluju letní dovolenou v Chorvatsku, kam se každý rok vracím. Moc hezké by bylo procestovat celý svět, každopádně ráda bych co nejdřív do Indie nebo do Mongolska.

Co tě vedlo k založení si vlastního blogu? Co tě dál motivuje v blogování pokračovat?

Než jsem založila svůj blog, měla jsem již poměrně dost sledujících na Instagramu. Občas mi někdo napsal, jestli nechci začít psát… a jelikož mi to od dětství v hlavě leželo, nakonec jsem se v březnu 2016 odhodlala. Největší motivací jsou mí čtenáři a jejich zpětná vazba. Většinou mě dost mrzí, že přímo na blogu pod články nebývají tolik komentáře, ale každý den mi přijde minimálně jedna zpráva buď na mail, nebo na Instagram. Díky tomu vím, že to má smysl. I kdyby můj článek, moje recenze nebo moje fotka zlepšila den jednomu jedinému člověku, má to smysl.

Jak bys charekterizovala svoji tvorbu? Píšeš zrovna o tom, co cítíš nebo spíš příspěvky více plánuješ?

Abych pravdu řekla, nikdy jsem nebyla ten typ blogerky, co by články nějak plánovala nebo je vydávala pravidelně. V poslední době se snažím ale mezi posty nedělat tolik dlouhé pauzy a ráda bych tomu všemu přidala větší pravidelnost a hodnotu. Články o kosmetice jsou sice super a mě osobně moc baví, ale větší čtenost mají vždycky ty články s mými názory, s něčím ze života… Proto bych se ráda zaměřila i na ty.

Jak vnímáš blogerskou komunitu u nás v České republice a na Slovensku? Máš nějaké oblíbené blogerky nebo blogery?

Jsem moc ráda za to, že se blogování u nás i na Slovensku stále rozšiřuje a posunuje. A to nemluvím jen o blogerech jako takových, ale i čím dál více firem začíná s blogery a influencery spolupracovat, což je podle mě dobře, jelikož nám to dává více možností. Mám spoustu lidí, které moc ráda sleduju, nejčastěji na Instagramu nebo na Youtube. Na čtení článků mi upřímně moc času nezbývá, ale je jasné, že i něčí blog občas otevřu.

Co pro tebe znamená štěstí? Lidé ho popisují různě, co znamená pro tebe?

Štěstí je pro mě moje rodina, mí přátelé, moje práce,… Štěstí pro mě znamená žít, spát, chodit bosá v trávě, tancovat s mojí dcerou, zpívat nahlas v autě, odškrtávat položky v ‘to do listu’, jíst dobré jídlo, plakat, když to zrovna potřebuju nebo jen tak ležet a vědět, že je vše v pořádku… Je to TO něco, u čeho se cítím naprosto odevzdaně a extaticky. Něco co v tu danou chvíli opravdu žiju a že to žít můžu. A vlastně, štěstí jsem já… Protože veškeré ty pocity přichází z nitra.

Máš nějaké cíle a vize, kam bys ses se svým blogem chtěla dostat?

To nejlepší, co by se mi mohlo stát, by bylo mít blog jako full time job. Ve své podstatě ale jediné, co chci, je to, aby se můj blog dostal k lidem, kterým by mohl být přínosný. Chci, aby se na něj lidé rádi vraceli a byla to pro ně radost stejně jako pro mě.

Blog vyžaduje hodně času, trpělivosti a zručnosti. Bylo někdy období, kdy jsi chtěla s blogem skončit, nebo je to pro tebe naopak výzva?

Vlastně jsem asi nikdy neuvažovala nad tím, že bych blog zrušila. Když jsem měla období, kdy jsem neměla co předat nebo jsem jen prostě neměla náladu psát, nepsala jsem. Ale vždycky jsem se k němu ráda vrátila.

Nedávno proběhlo další vyhlášení několika kategorií včetně Blogerky roku. Jak vnímáš podobné akce?

Upřímně ještě minulý rok jsem tuto akci skoro nezaregistrovala, až ty výsledky. Tento rok jsem ji ale už zaznamenala dřív, a tak jsem mohla také hlasovat. Je to skvělá věc. Pro nás blogery je to určitě veliká motivace a feedback. Navíc se zde každý rok objeví nějaké nové projekty, na které stojí za to se podívat.

Co bys poradila začínajícím nebo novým blogerkám a blogerům? Máš nějaké osobní tipy a rady?

Aby to dělali pro sebe, pro čtenáře. Ne kvůli spolupracím. A možná taky to, aby psali protože chtějí, ne protože si řekli, že budou vydávat článek každý týden. Aby raději vydání posunuli, než aby se nutili psát něco, co nakonec ani nebude dávat tolik smysl. Další věc je to, aby nad spoluprácemi přemýšleli a nepřijímali každou nabídku, co jim přijde. Taky jsem už odmítla x firem, které měly třeba i zajímavou nabídku, ale bohužel to se mnou nebylo v souladu. Výrobky byly testované na zvířatech, nebo po mně chtěli propagovat například produkt na vrásky… Já, ve dvaceti letech, vrásky… kde? Musí to být všechno autentické a pravdivé. To je moje zásada. A myslím, že by měla být každého blogera či infuelncera.

Co říkáš a jak vnímáš projekt BloggersRE?

Z projektu jsem nadšená a přeju mu, ať roste a vyvíjí se tak skvěle jako doposud. Je to perfektní příležitost pro blogery, kteří například začínají a chtějí získat nějakou základnu čtenářů. No a celý projekt se mi zamlouvá mnohem víc když vím, kdo za ním stojí… Dva zakladatele Ráje Elegance jsem potkávala na základce. Kdo by to byl řekl, že vymyslí něco takového. Gratuluju kluci.

ADELA KOŽINOVÁ: BLOG FACEBOOK INSTAGRAM

Zdroj: Fotky – Sociální sítě Adely Kožinové, text BloggersRE


LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here