ROZHOVOR S CELIAXMONI: “NEŽIJU BEZ LEPKU, PROTOŽE JE TO TREND.”


Kdo je CeliaxMoni?

Skromná holka z maloměsta, která má 2 roky diagnostikovanou celiakii, žije a pracuje naplno, motivuje a ráda bourá předsudky. Velmi ráda jí a vaří, miluje cestování, kreslení, zvířata a svoji rodinu.

A hlavně, je pozitivní, je pro každou srandu a vděčí za to, že vyrůstala s klukama na ulici, protože si poradí s čímkoliv.

Vychází ti nová kniha Můj život bez lepku, mohla bys popsat, co to vlastně znamená život bez lepku?

Nežiju jen “bez lepku”, protože je to aktuální “trend”, ale protože mám doživotní celiakii, takže jsm nucená držet bezlepkovou dietu, dokud nevymyslí kouzelnou pilulku, která nám všem nemocným pomůže. Znamená to stále přemýšlet nad jídlem. Kamkoliv jedu, přemýšlím, co si dám a musím si z domu připravit na cestu. V restauracích mám náročný výběr a nemůžu si pochutnat na voňavém pečivu z pekárny, tak jako vy.

Jak a kdy se tato indispozice projevila u tebe?

Budou to 3 roky, kdy jsem se cítíla, že moje tělo je jiné a nepatří mi. Celý život sportuji, jím, co chci, žiju naplno a ze dne na den je vám z jakéhokoliv jídla špatně, jste jako balón, máte deprese a jste unavení tak, že nemáte chuť na nic. Krevní test byl ale negativní, a po tom, co jsem zkolabovala v práci, jsem byla vyslaná na gastro, kde mi nemoc okamžitě potvrdili. Diagnóza bez gastra je opravdu neurčitá, protože každý má jiné příznaky. Podle zpráv od mých fanoušků, kteří celiakii mají také, je to opravdu různorodé a bez vyšětření na gastru vám diskuze na internetu ani praktický lékař neporadí.

Máš nějakou vtipnou příhodu, která se ti stala díky životu bez lepku?

Ono moc vtipných ani není, spíš zvláštních a to, že na Vás každý kouká v restauraci jen jako na blondýnu, která drží linii, ale nikdo nepochopí, že mám závažný problém a při pozřetí lepku mám fatální následky a nedržením bezlepkové diety bych se dostala až na onkologické oddělení.

Ale možná se jedna najde, a dokonce z nedávné doby a to, když jsem si objednávala bezlepkové jídlo a čísník se šel ujistit, že je bez lepku a došel radostně s tím, že se nemusím bát, že by v mnou objednaném pokrmu bylo mléko. Je to vtipné, ale vlastně i smutné, protože to i v 21. století nemáme lehké.

Proč a jak jsi začala se svým blogem?

Když mně diagnostikovali celiakii, zjistila jsem, že pro jedlíka mých parametrů to bude těžké. Recepty byly nudné, bez chuti a protože je u mě bezlepková dieta doživotní, rozhodla jsem se, že zúročím své kulinářské zkušenosti a začnu vymýšlet bezlepkové recepty. Prvně jsem je vkládala na Instagram a Facebook, a protože byla zpětná vazba pozitivní, udělala jsem si blog, který funguje pár měsíců velmi dobře.

Patříš mezi nejlepší food bloggerky u nás, co tě baví na blogování a co tě motivuje k tomu se posouvat?

Předem bych chtěla poděkovat za oslovení, protože si nemyslím, že patřím mezi ty nejlepší, ale pro mě je důležité, že dělám, co mě baví, co má smysl a co pomáhá ostatním. Motivuje mě pozitivní zpětná vazba, že se na mě moji fanoušci obrací, že jim dodávám pozitivní energii a inspiraci k vaření.

Máš nějaký oblíbený recept, který ráda vaříš pro sebe nebo své blízké?

Jak vařím pořád a jsem opravdu labužník, je to těžké, protože opravdu vařím jen to, co mi chutná.

Ale miluju vše čokoládové, takže na můj bezlepkový cuketový perník s čokoládovou polevou nedám dopustit. Peču domácí pečivo, dělám výborný jahodový džem s chia semínky, domácí těstoviny. Ale to vše vás čeká už na konci listopadu v mé kuchařce.

Je zde něco, čeho si vážíš za tu dobu, co bloguješ? A kam bys ráda posunula svůj blog v budoucnu?

Vážím si hlavně toho, že jsem svoji nemoc vzala pozitivně a ukázala mi cestu, moji náplň a mé poselství. Díky blogování jsem našla pár opravdu skvělých přátel, hodně inspirace a motivace.

Chci být pro svoje fanoušky oporou a motivací i nadále. Když se řekne slovo bez lepku, chci aby věděli, že je to Celiaxmoni a na jejím blogu najdou vše, co potřebují nebo nevědí.

Máš nějaké rady nebo tipy pro začínající bloggery?

Buďte sami sebou, nekopírujte, dělejte, co vás baví. Ti praví followeri to vycítí a budou vám vase příspěvky věřit. A hlavně, život není o followerech. Není totiž nic horšího, než když vás sleduje 100 k followerů, ale jen proto, že z vás mají srandu nebo jen sledují vaše nesmyslné kroky. Zákládám si na tom, že spolupracuji jen s vybranými sponzory, kteří navazují na moji strategii a zapadají do mého života bez lepku. A proto bych dala další tip začínajícím a to, že nespolupracujte s každým. Spousta holek okolo mě spadla do víru sponzorství a jejich příspěvky nejsou o ničem jiném. Jeden den obuv, druhý den džem a třetí poukázky do kina. Je to smutné. Nic nepřinášejí fanouškům.

Co si myslíš o bloggerské komunitě u nás? Myslíš, že projekt jako je BloggersRE jí může pomoci?

Protože jsem opravdu specifický foodbloger, který má stale zaměstnání a jde si svojí cestou, dovolím si tvrdit, že nemůžu extra soudit komunitu u nás. Chodím občas na nějaké akce, ale nejsem bulvární a tak jsem pro mnohé člověk, který nezapadá. Jsem totiž cílevědomý člověk, který se rád učí, takže spíš čerpám z ciziny. Český trh blogeru není dnes takový, jako byl třeba před 3 lety. Zůstali tací, kteří se nezměnili, ale mám pocit, že české fanoušky zajímá častokrát jen bulvár, selfíčka a luxus. Proto neoplývám statisíci fanoušků, protože pro své opravdové fanoušky nabízím opravdu JEN informace o nemoci, bezlepkové rady a opravdu minimum ze svého soukromí. Takže mám zajímavý obsah jen pro zainteresované.

Váš projekt vnímám jako super věc. Pomůže začínajícím, sdružuje zajímavé informace, vybírá to nejlepší a ukazuje široké spektrum toho, co CZ a SK online trh blogeru nabízí.

Pojďme zpátky k tvé knize. Proč ses rozhodla napsat tuto novou kuchařku?

Kdybyste se mě zeptali před 2 lety, co chci dělat. Zůstala bych u toho, že chci dělat kreativní práci, jakožto vystudovaný designer. Vždy jsem věděla, co chci, ale přijdou situace (jako moje celiakie), které vám naprosto obrátí myšlení, a protože se můj “bezlepkový projekt” rozjel, věnuji mu polovinu svého času. Kreativy se nikdy nevzdám a prolínám jí do fotografií, foodstylingu mých jídel. A kuchařka? Před rokem mi někdo psal, kdy vydám svoji kuchařku. Věřte, nebo ne, nikdy by mě to nenapadlo a hlavně nikdy v životě jsem nesnila o tom vydat svoji knihu, protože nebylo o čem. Po tom, co měly moje recepty úspěch a byla po knize poptávka, jsem si řekla, že můj nejbližsí sen je kuchařku vydat a podařilo se!

Díky tomu vím, že všechna tvrdá práce se vždy vyplatí. Když děláte věci naplno, věci, které mají smysl, veříte si a jdete si za svým, dokážete nemožné! Protože když to dokázala holka z maloměsta, bez milionů na účtě, z průměrné rodiny, bez protekce, tak proč byste si nemohli svůj sen splnit vy? Hurá do toho! Stojí vás to jen moře času a žádné výmluvy, ale čeká vás na konci cesty ta nejúžasnější odměna.

Co vše se dočtou lidé ve tvé nové kuchařce a jak si ji mohou obstarat?

Kromě toho, že jsem na knize graficky spolupracovala s někým, kdo má stejný vkus, co já, a proto byla radost spolupracovat (za to vřelé díky ), bych ráda vyzvihla to, že všechny recepty, fotografie, foodstyling a texty jsem připravila já a to během 2 týdnů.

Najdete v ní mých 60 bezlepkových receptů, od snídaně – po večeři, až po sváteční menu. Dozvíte se něco o mně, o nemoci, o bezlepkové dietě, ale také vám odhalím moje know how o bezlepkovém vaření a pečení, které jsem za ty dva roky získala.

Kuchařka bude k dostání koncem listopadu v každém knihkupectví, ale pro zájemce o knihu s mým osobním věnováním chystám prodej na svém blogu www.celiaxmoni.cz. A do té doby přijímám objednávky na svém instagramu, protože mých knih s věnováním chci nabídnout opravdu jen v limitovaném množství.

CELIAXMONI: BLOG FACEBOOK INSTAGRAM

Zdroj: Fotky – Sociální sítě celiaxmoni, text Ráj Elegance


1 COMMENT

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here