ROZHOVOR S DENI HARTMANNOVOU: “JEDNOU BYCH CHTĚLA JET DOBROVOLNIČIT DO AFRIKY.”


Letošní úspěšná maturantka, blogerka, editorka na webu Krásná.cz, šéfredaktorka a projektová koordinátorka v projektu BloggersRE v jedné osobě. To vše je Deni Hartmannová. Co všechno se od našeho minulého rozhovoru s ní změnilo, jak těžká pro ni byla maturita a jaké má tipy na učení? To vše v dnešním rozhovoru!

Co všechno se od minulého rozhovoru změnilo? Je něco, co je teď úplně jinak?

Minulý rozhovor vyšel v říjnu loňského roku a od té doby se toho změnilo určitě hodně. Předně, jak už bylo zmíněno, skončila jsem střední školu a odmaturovala. To je velká změna, která mi ještě asi úplně nedošla. Mám taky čím dál víc práce, v rámci mého blogu i v rámci BloggersRE, za což jsem moc ráda, protože mě to hrozně baví.

Samozřejmě ti chceme všichni ještě jednou moc pogratulovat k maturitě. A tím se přímo nabízí otázka, jak ses na ni připravovala? Co tě na ní překvapilo a co pro tebe bylo nejtěžší?

Mockrát děkuju! Zpětně mi připadá, že jsem se nepřipravovala skoro vůbec a většinu času prokrastinovala. Tak to úplně nebylo, ale z nějakého důvodu mám takový pocit vždycky u všeho.

Moje příprava probíhala vlastně už od podzimu. Během školního roku jsme psali písemky na maturitní otázky, což mě donutilo si otázky začít vypracovávat a učit se je (nebo se na ně alespoň trochu kouknout). Za to jsem byla už tehdy ráda, protože patřím k lidem, pro které není ani tak těžké se něco naučit, jako se k tomu učení dokopat. Snažila jsem se, abych měla na začátku svaťáku všechny otázky hotové a mohla se už jen učit (nebo prokrastinovat). Se začátkem jara jsem si taky přečetla knížky z mého seznamu. Teď to asi zní, že jsem ukázkový šprt, tak vás raději vyvedu z omylu. Otázky na dějepis jsem si vůbec nevypracovala a měla jsem v plánu si přečíst učebnice. To jsem nestihla. Angličtinu jsem sice vypracovanou měla, ale číst se mi ji nechtělo, stejně tak rozbory knih v češtině. Nejvíc mi rozhodně dalo to, že jsme se se dvěma kamarádkami dohodly, že strávíme celý den opakováním. S jednou jsme si prošly dějepis, se druhou společenské vědy a to mi dalo hodně.

Nevím, jestli mě na maturitě přímo něco překvapilo. Mám hodně starších kamarádů, kteří už maturitu mají za sebou, takže jsem z mnoha různých pohledů věděla, co čekat. Nejtěžší byl pro mě určitě stres, který maturitě předcházel a byl úplně zbytečný. Většina učitelů dělala celý rok z maturity hrozné haló, takže když jsme to měli za sebou, s většinou spolužáků jsme se shodli, že to vlastně byla fraška.

Zvládla jsi všechno tak, jak si chtěla a co ti k tomu pomohlo?

Zvládla jsem to vlastně líp, než jsem chtěla, nebo spíš líp, než jsem čekala. A co mi k tomu pomohlo? Jednoznačně štěstí. Tahala jsem si vážně dobré otázky. Celé je to prostě hodně o náhodě. Bylo otázky, které kdybych si vytáhla, horko těžko bych ze sebe něco dostala.

Máš nějaké tipy a rady pro budoucí maturanty?

Když napíšu nestresovat se, k ničemu to nebude. Stres je na tom celém opravdu asi to nejhorší a zbavit se jej by byl asi nejužitečnější tip, ale to moc nejde, pokud tedy nejste absolutní flegmatik.

Když bych měla dát radu někomu, kdo má do maturity ještě daleko, ale už ví, z čeho bude muset nebo chce maturovat, tak můj tip je určitě nekašlat na ten předmět a nějakým způsobem se mu věnovat celou střední. Ono je lepší o svaťáku opakovat to, co už člověk někdy viděl, než učit se úplně nové a neznámé. A že byly věci, které jsem poprvé v životě viděla až dva dny před maturitou.

Za zmínku stojí asi to, že se mi osvědčilo vypracovávat si všechno poctivě sama, protože už to mi něco dalo. A taky když není nic, co byste alespoň neprolistovali, je fajn.

Tipů, co jsem dělala já a mně osobně to fungovalo, bych měla víc, ale asi si je ještě nechám pro sebe a možná je použiju v nějakém článku na svém blogu.

Během maturity jsi taky musela zvládat všechny ty projekty, kterých jsi součástí. Nebylo náročné to všechno skloubit dohromady?

Upřímně, bylo a taky jsem některé věci musela obětovat. Co se týče BloggersRE, mám možnost si práci na webu udělat na delší čas dopředu. Toho jsem využila a naplánovala si články blogerů na celý měsíc, abych se mohla věnovat učení. Skvěle mi vyšel vstříc Ivo, zakladatel projektu, který respektoval, že nejsem na příjmu pořád ohledně čehokoliv tak jako dřív, i když jsem se snažila, co to šlo. U editování na Krásná.cz mám taky možnost si udělat práci dopředu, a tak jsem nějaké výpadky měla, ale zase ne tolik. Nejvíc to celé odnesl můj blog, který na 2 měsíce úplně stagnoval. Ten už se mi mezi všechny mé aktivity prostě nevešel a vrátila jsem se k němu až teď v červnu. Obecně mi ale všichni, kterých se moje práce nějak týká nebo jsou na ní, řekněme, nějakým způsobem závislí, vyšli vstříc a za to jsem jim moc vděčná.

Co ti střední škola dala a co naopak vzala? Změnilo se pro tebe s maturitou něco?

Střední pro mě byla hrozně důležitá kapitola v životě a dala i vzala mi toho hrozně moc. Všechno to probrat by zabralo hodiny. Zmíním tedy alespoň to, že kromě vědomostí samotných, které doufám, že jsem si nějaké odnesla, mi dala spoustu cenných lekcí a zkušeností do života. Třeba to, že ne všichni lidi jsou upřímní, hodní a hrají fér. Když jsme ale u těch lidí, střední mi dala taky úžasné kamarády, za které jsem hrozně vděčná. A dost lidí mi taky vzala. To je takový ten přirozený koloběh, jak s různými životními kapitolami lidé přicházejí a odcházejí a zůstávají jen někteří.

S maturitou se pro mě změnilo asi to, že si mám najednou spoustu možností a připadám si mnohem víc dospěle a ne proto, že mám “nějaký papír”, ale proto, že se najednou musím sama starat a zařizovat šíleně věcí.

Jaké jsou tvé plány po maturitě? Víš, co bys chtěla v budoucnu dělat, nebo uvidíš, kam tě osud zavane?

Hlásím se na vysokou, jestli to klapne, následující roky snad strávím dalším studiem. Jestli ne, tak uvidíme, co bude. Ráda bych hodně cestovala a poznávala svět, ať už budu studovat dál, nebo ne. Každopádně vím, co bych chtěla jednou dělat a kam přibližně chci svůj život směřovat, ale nechávám si spoustu otevřených zadních vrátek, abych mohla využít co nejvíce příležitostí se mi naskytne. Jednou bych třeba chtěla jet dobrovolničit do Afriky nebo vyrazit na road trip po Skandinávii.

Pomalu ale jistě se k nám blíží léto. Máš už nějaké plány? Na co se nejvíce těšíš? A máš radši léto nebo zimu?

Nejradši mám jaro a podzim, kvůli počasí,  ale léto miluju z důvodu, že mám mnohem víc času na všechno, co mě baví. Plány mám, nějaký čas strávím na brigádě a mám vymyšlených několik výletů, které bych ráda podnikla. Nevidím to letos na žádnou větší dovolenou. Ale nechávám to otevřené podobně jako budoucnost zmíněnou v předchozí otázce.

A jak vnímáš BloggersRE? Zaznamenala jsi nějaký progress, od té doby, co jsi součástí tohoto projektu? Co ti to dává?

Součástí projektu jsem od konce prosince 2016 a od té doby je to progress pro mě až neuvěřitelný. V té době totiž neexistovala žádná z našich současných sociálních sítí – ani Instagram BloggersRE ani Facebook. Na webu jsme vydávali jeden článek denně, občas ani to ne, když jsme článek žádného blogera zrovna neměli. Když si uvědomím, že dnes vydáváme článku denně 5 a i tak jich máme mraky, dvakrát do týdne rozhovor a na našem Instagramu máme přes 13 tisíc sledujících, je to ohromný skok. Neskutečnou radost mi dělá sledovat, jak projekt roste, aktivita lidí a pozitivní ohlasy, které nám chodí. Dává mi to pocit, že děláme něco, co snad má nějaký smysl a někam to směřuje.

Zdroj: Fotky – Sociální sítě Deni Hartmannové, text BloggersRE


1 COMMENT

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here