ROZHOVOR S NIKOL Z TATOMYMO: “MYSLÍM SI, ŽE NE KAŽDÁ ZMĚNA VEDE K DOBRÉMU.”


Šikovná amatérská švadlena, která má ráda obnovitelnou módu, přešívá staré věci a vdechuje jim nový život. Jak proměnit starý out kousek na nejnovější trend a mnohem více v dnešním rozhovoru.

Bloguješ už sedmým rokem, většina lidí tě určitě, díky tvým krásným fotkám na Instagramu a na blogu, zajímavým článkům a originální tvorbě, zná. Ale kdo je tedy ve skutečnosti @tatomymo?

Hodně o mně vypovídají mé profily. A chci, aby to tak bylo, aby mé profily dokázaly nastínit, jaká jsem, protože nemám potřebu si hrát na někoho jiného. Jsem milovník minimalismu a jednoduchosti, kreativních činností, fotografování, knih a jídla. Co o mně však profily nevypovídají, je má osobnost jako taková, která je velmi introvertní. Při výběru mezi společností a samotou raději volím samotu s ponořením do vlastních myšlenek.

Jak už jsme zmínili, bloguješ už poměrně dlouho. Vzpomínáš si ještě, jak ses k blogování dostala? Jak se za tu dobu blogy a blogerky změnily?

Na své začátky si samozřejmě vzpomínám. Tehdy jsem si musela vystačit s málem a focení jsem teprve přicházela na chuť. Teď je všechno jinak. Blogování i focení se stalo mým denním chlebem a já jsem za to velmi vděčná. Právě to je změna, která se udála jak u mě, tak u spousty dalších blogerek. Myslím si však, že ne každá změna vede k dobrému a mně je občas smutno, když vidím, jakou cestou se někteří blogeři ubírají. Takový přístup tehdy nebyl. V mých začátcích se blog považoval za hobby. Dnešní doba toto hobby v některých případech nahradila za nástroj neustálé (někdy bohužel i nesmyslné) propagace. I mně dnešní doba nabízí mnohé a já ráda využiju toho, co má pro mě a mé čtenářstvo nějaký přínos. Ale stále se držím pravidel všeho s mírou a všeho moc škodí.

Proč v poslední době lidé, podle tebe, odcházejí od blogů k “Instablogům”?

Protože jsou líní, ha ha ha. Je to smutné, ale v podstatě je to tak. Vidím to i na návštěvnosti svého blogu a sociálních sítích, kdy sociální sítě razantně blog válcují. Číst článek je časově náročnější činnost, než prohlížení fotek bez popisků či s pár větami. Lidé si z instablogů odnesou to nejzákladnější, co je řečeno několika větami, a víc nepotřebují. Pokud chtějí vědět více a zkoumat dané téma do hloubky, stále mají možnost dát blogům šanci. Pravděpodobně bude na vině i dnešní doba, často označována za uspěchanou.

Kdyby sis ty sama měla vybrat nějakou platformu, kde budeš sdílet své myšlenky a svou tvorbu, která by to byla?

Pro mě je vítězem jednoznačně Instagram. A to ne z důvodu, že bych byla líná číst články nebo na ně neměla dostatek času, ale kvůli mé lásce k focení. Prostřednictvím fotografie se dá sdělit hodně. A pokud člověk dokáže vystihnout podstatu samotného sdělení jen fotografií, pak už netřeba slov a jeho sledující vše pochopí bez velkého dumání.

Jak se za těch 7 uplynulých let změnil tvůj blog? A změnila ses za tu dobu i ty?

Změny, které u mě nastaly, se pochopitelně promítly i do blogu a mé tvorby obecně. Člověk se stále vyvíjí a mění. Známá věta, že lidé se nemění je podle mě naprostá blbost. Každý se změníme díky lidem, které poznáme, díky událostem, které zažijeme. Pokud jde o změnu mě jako člověka, nese na tom odpovědnost můj přítel, díky němuž se moje osobnost vyvinula zcela jiným směrem, za což mu budu do smrti nesmírně vděčná. A pokud jde o změnu mě jako blogerky, myslím, že ta největší změna nastala během minulého roku a trvá do teď. A za tu je zodpovědný můj šicí stroj Hubert, který mě vede směrem po slowfashion cestě.

Na tvém blogu i Instagramu se snažíš propagovat minimalismus a obnovitelnou módu. Jak bys ty sama definovala minimalismus, co znamená pro tebe a co tě k tomu přivedlo?

Minimalismus mi byl vždy tak nějak sympatický. Řídím se hesly, že v jednoduchosti je krása a méně je více. Právě tato dvě hesla jsou dle mého názory jakési definice minimalismu, které se dají aplikovat na cokoli – na módu, kosmetiku i životní styl. Asi nedokážu říct, zdali mě k minimalismu něco přivedlo, spíš to samo tak nějak vykrystalizovalo společně s mým vkusem a názory.

V dnešní době není moc slečen, které by uměly šít. Jak ses k tomu dostala? Jaký nejzajímavější kousek jsi ušila (nebo přešila)?

K šití jsem se dostala čistě z vlastního zájmu o kreativní tvorbu. Neustále mám potřebu něco tvořit a šití asi bylo další metou v mém vybití kreativity. Přiznám se, že jsem si na šití moc nevěřila, ale nakonec jsem si ho zamilovala. Nejradši bych s Hubertem šila pořád, ale mám své povinnosti. Za nejzajímavější proměnu starého kousku na nový považuju můj poslední šicí počin, kdy jsem ze staré záclony a košile ušila ekologické pytlíky na potraviny. Zajímavost vidím v přeměně na velmi užitečnou a s přírodou souznící věc.

Jak se na obnovitelnou módu tváří tví followers? Proč si myslíš, že je obecně second-hand móda chápána jako něco špatného?

Řekla bych, že mí followeři jsou hodně různorodí, protože spousta jich po změně zaměření blogu z mého profilu odešla a naopak spousta nových mě začala sledovat. Nemyslím si, že by obecně byla second-hand móda chápána jako něco špatného. Stále se přesvědčuju o tom, že se k ní hlásí pořád víc příznivců. Ale je pravdou, že je hodně zašlapávána dnešním stylem života. Určitě za to může lepší finanční situace, která hodně lidem napovídá, aby si dopřáli, co si jen přejí. Na tom nevidím nic špatného, pokud tak jednají s mírou. Ale upřímně si myslím, že second-hand móda není tak o penězích jako o uvědomění o aktuálních problémech společnosti, mezi něž patří například neuvěřitelné a především ZBYTEČNÉ plýtvání oblečením.

Neustále přicházíš s novými nápady na nové a nové kousky, kde čerpáš inspiraci?

Nejvíc mě inspiruje Pinterest.

Uvažuješ i o své vlastní módní značné obnovitelné nebo minimalistické módy?

Založení vlastní značky mi už problesklo hlavou, ale jestli se k tomu někdy opravdu dopracuju, je ve hvězdách. Pokud bych jednou tento nápad uskutečnila, budu ráda, když zůstanu u přetváření starých kousků na nové, protože se mi tvorba úplně nového oblečení zdá zbytečná a nesmyslná, když jsme z každé strany zahlcováni oblečením. Takže uvidíme, co mi osud napsal.

Slyšela jsi už o projektu BloggersRE? Líbí se ti jeho myšlenka?

Samozřejmě jsem o projektu slyšela a neustále díky němu poznávám nové lidi, kteří se věnují stejnému koníčku. Myšlenka spojení lidí se stejnými zájmy je skvělá a ráda ji podpořím.

Zdroj: Fotky – Sociální sítě Nikol Havlíčkové, text BloggersRE


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Vlož prosím svůj komentář
Tvé jméno