Péťo, ty jsi blogerka, youtuberka, instagramerka, jsi aktivní na Facebooku, napsala jsi ebook a mohla bych pokračovat dál. Jak to všechno stíháš? Máš vůbec nějaký svůj soukromý život?

Jelikož pracuji z domova, už tohle všechno stíhám daleko lépe než dřív. Díky tomu opravdu dělám, co mě baví, a práci s klienty prokládám blogem, natáčením videí nebo aktivitou na sociálních sítích.

Pověz nám, jak vypadá typický den Péti Elblové?

Ráno se probouzím okolo 8 hodiny a den u mě startuje vždy sklenicí vody s citrónem a pořádnou snídaní. Po této mé rutině se odeberu do pokoje, který se v ten moment promění v pracovnu a většinou celé dopoledne dělám jídelníčky, komunikuji s klientkami nebo odepisuji na e-maily. Po práci většinou tvořím něco na blog nebo můj YouTube kanál. Když tohle všechno mám, přijde na řadu oběd. Uvařím si něco zdravého, rychlého, chvilku si odpočinu a jdu se projít s mým pejskem. Odpoledne trávím jak kdy. Buď něco podnikám s mými nejbližšími, nebo pokračuji v práci. Večer většinou patří cvičení. Ať už doma, nebo ve fitku. Ráda to střídám a do fitka většinou mířím jen když mám s sebou parťáka. Den končím zdravou vyváženou večeří. Ráda si před spaním něco přečtu.

Co byl impuls k tomu, že jsi začala natáčet videa, psát a sdílet svůj příběh s ostatními?

Impuls k tomu všemu bylo mé léčení se z poruchy příjmu potravy. Když jsem zakládala blog, začínala jsem zároveň bojovat proti bulimii. Blog byl pro mě v tu dobu takový deníček a místo, kde jsem se mohla svěřit. Po čase jsem získala čtenáře, kteří mě v psaní podporovali, jelikož jim můj příběh ukázal, že proti problémům s jídlem se dá bojovat. K natáčení videí jsem se dostala až po roce, co jsem založila blog. Chtěla jsem zkusit něco nového.

Jak dlouho se věnuješ blogování?

Teď to bude něco přes tři roky.

Byly nějaké chvíle, kdy sis řekla, že končíš a dál se tomu věnovat nebudeš?

Ne, nebyla. Nedávno jsem v jedné knize narazila na hrozně pravdivý poznatek. Autor sděloval, že pokud píše knihu, píše ji vlastně pro svoje mladší já. Úplně jsem se v tom našla, protože to mám stejně. Vždycky, když tvořím nějaký obsah, tak jsou to moje momentální myšlenky, vzpomínky nebo rady, které bych dala sama sobě před pár lety. Zároveň jsem člověk, který ze sebe musí dostat emoce pomocí psaní a pořád má potřebu něco tvořit. Takže bych bez toho asi moc dlouho nevydržela.

Prošla sis obdobím, kdy jsi trpěla poruchou příjmu potravy, kterou jsi nakonec úspěšně porazila. Co bys vzkázala lidem, kteří právě bojují s anorexií nebo bulimií?

Aby byli trpělivi a aby si uvědomili jednu hrozně důležitou věc. Člověk, který trpí nějakou poruchou přijmu potravy, je jediný, který s ní dokáže něco udělat. Nečekejte, než si někdo všimne vašeho problému. Nečekejte, než vás někdo odvede k doktorovi či psychologovi. Uvědomte si svůj problém a začněte bojovat. Jednou si za to poděkujete.

Musela ses naučit mít ráda sama sebe. Co myslíš, že je základ toho, aby se měl člověk rád takový, jaký je?

Pracovat na sobě a přestat se neustále kritizovat. To, že se člověk pořád někam posouvá a zlepšuje se, hrozně pomáhá k vybudování zdravého sebevědomí. Ovšem jestli se člověk denně kritizuje a odsuzuje, nikdy se nedokáže přijmout takový, jaký je. Teď musím zmínit mou oblíbenou větu z knihy “Čtyři Dohody” – “Devadesát pět procent představ zakořeněných v naší mysli jsou jen lži a trpíme, protože jim věříme”. Věříme tomu, že musíme být dokonalí, že nejsme dostatečně dobří nebo nemáme ideální postavu. Když se člověk osvobodí od nějakých představ o dokonalosti, teprve potom se dokáže mít doopravdy rád.

Spustila jsi svůj eshop www.bojzanovetelo.cz. Co všechno tam tvoji návštěvníci najdou a co jim nabízíš?

Zatím zde nabízím můj e-book “Boj Za Nové Tělo” a moje služby, jako jsou jídelníčky, tréninkové plány nebo online koučink. Můžu ale prozradit, že se brzy e-shop rozroste o spoustu novinek.

S tím se pojí hashtag #bojujizanovetelo, který jsi vymyslela a který je na sociálních sítích často používán. Co se za tímto heslem skrývá?

Skrývá se za ním zdravý přístup ke cvičení, jídlu a konkrétně ho používají hlavně ti, kteří se řídí mým e-bookem. Jsem totiž zastánce toho, že hubnutí neznamená hladovět nebo se trápit. Zároveň si myslím, že pokud člověk bojuje za nové tělo, nemusí trávit hodiny v posilovně. Tímto hashtagem se zdravý přístup k tomu všemu dostává více mezi lidi a jsem za to ráda.

Svými videi, články a postoji motivuješ ostatní. Co nebo kdo ale motivuje tebe?

Upřímně motivuji i já sama sebe. Překonávám se, zlepšuji se a snažím se pracovat sama na sobě. A když vidím nějaký ten pokrok, to mě vždycky nakopne. Zároveň stejně jako já dodávám motivaci mým čtenářům, oni ji vrací mně jako bumerang. Ta energie, kterou do toho vkládám, tak i dostávám zpět. A právě proto tak miluji to, co dělám.

V dnešní době je hodně youtuberů a blogerů. Vnímáš to jako konkurenci?

Vůbec ne. I když jich je spousty, každý jsme jiný a každý si najdeme vlastní publikum a čtenáře. Myslím, že je daleko lepší brát ostatní jako inspiraci a motivaci než jako konkurenci.

Slyšela jsi už o projektu BloggersRE? Jaký je na něj tvůj názor?

Sleduji tento projekt na Instagramu a je mi moc sympatický. Líbí se mi, že spojuje lidi, kteří se věnují blogům, nebo YouTube a podporují je.


Zdroj: Fotky – Sociální sítě Petry Elblové, text BloggersRE


LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here