Bloggers RE

“STÁT SE AU PAIR V ZAHRANIČÍ BYLO PŘEKVAPIVĚ JEDNODUCHÉ,” ŘÍKÁ TEA MÁSLOVÁ

Když jsme s ní dělali rozhovor naposled, aktivně se věnovala blogování, převážně o kosmetice, a tak naše otázky směřovaly převážně právě k tomuto tématu. Dnes je všechno jinak. Tea Máslová je jedním z Čechů žijících v zahraničí, konkrétně v Anglii, a stala se z ní ilustrátorka. Proč pověsila blogování na hřebík a jak na tuhle kapitolu svého života vzpomíná? Jaká byla její cesta k životu v zahraničí? A jak náročné je ilustrovat knihu?

Naposledy jsme si spolu popovídali v lednu 2018 a probírali jsme hlavně tvůj blog. Zdá se to jako věčnost a ve tvém životě je od té doby snad všechno jinak. Které změny bys vypíchla?

Je to tak. Největší změnou je bezesporu stěhování do Anglie a se změnou prostředí se změnily i moje zájmy a s tím šel ruku v ruce i konec s blogováním. 

Pojďme si to všechno probrat jedno po druhém. Stěhování do jiné země, to je velká věc – jak přišel nápad něco takového uskutečnit?

Vlastně docela nečekaně. Původním plánem bylo odstěhovat se s přítelem do Prahy za lepšími možnostmi. Nakonec jsme začali zvažovat i zahraničí a jako nejjednodušší možnost se pro začátek jevil program au pair couple.

Jakým procesem jsi musela projít, aby ses stala au pair?

Bylo to překvapivě velmi jednoduché! Rozhodli jsme se vycestovat s agenturou, abychom měli jistotu, že všechno proběhne hladce. Stačilo vyplnit online přihlášku, zaslat naše fotografie, lékařské potvrzení a výpis z trestního rejstříku. Poté následovalo hledání rodin, což měla na starosti agentura. Pokud si to dobře pamatuji, do týdne jsme měli 3 nabídky, z nichž jsme si vybrali jednu rodinu na online pohovor, padli jsme si do oka a za měsíc jsme letěli.

Jak dlouho už vlastně v Anglii jsi a pracuješ pořád u té stejné rodiny?

V Anglii jsme už dva a půl roku. A i když se tomu sama občas divím, tak ano, stále pracujeme u stejné rodiny. (smích)

Co vnímáš jako to nejdůležitější, co ti život v Anglii doteď dal?

Řekla bych, že je to hlavně odvaha a sebedůvěra. Pak samozřejmě zdokonalení anglického jazyka a volný čas, protože jako au pair pracuji pouze 6 hodin denně.

A spatřuješ naopak nějaké stinné stránky? V čem je podle tebe lepší život v Česku a proč?

Popravdě mě nic negativního na životě v Anglii teď nenapadá. Možná jedině “brexit”, který přinesl nějaké změny a překazil mi plány na studium. Na životě v Česku mi chybí asi jen rodina a přátele.

Druhou velkou změnu, kterou jsme samozřejmě my v BloggersRE zaznamenali, je to, že jsi skončila s blogováním. Jak a proč se stalo tohle?

Jak už jsem zmínila, se změnou prostředí se změnily i moje zájmy. Volný čas jsem začala věnovat focení, a i když jsem i nadále kosmetickým nadšencem, neměla jsem již chuť o tomhle tématu psát.

Neuvažovala jsi, že bys v rámci blogu mohla předávat své zkušenosti právě s prací au pair a životem v zahraničí?

Samozřejmě mě to napadlo a chvíli jsem nad tím i uvažovala, ale nějak jsem se k tomu už nedokázala vrátit. Nakonec jsem si řekla, že se nebudu příliš nutit, a když budu mít chuť o něčem napsat, napíšu o tom. Ta chvíle ale nikdy nepřišla, a tak nějak jsem dospěla k názoru, že další článek už pravděpodobně nenapíšu.

Jak na svou „blogerskou kariéru“ vzpomínáš? Co ti to dalo, vzalo ti to něco a chybí ti to někdy?

Vzpomínám na to všechno samozřejmě v dobrém a ráda. Poznala jsem díky tomu spoustu milých a inspirativních lidí, pár jich i nadále sleduji, a i když se sama blogování už nevěnuji, stále jsou pro mě inspirací. Dostala jsem se i na pár krásných akcí, což mi udělalo velkou radost! Byly v tom opravdu jen samá pozitiva, ale nechybí mi to natolik, abych se k tomu vrátila. Ale nikdy neříkejte nikdy…

Online svět jsi ale neopustila úplně – pořád jsi aktivní na Instagramu, kde sdílíš své ilustrace. Jak ses ke kreslení vlastně dostala a kdy přišlo rozhodnutí, že chceš své „malůvky“ sdílet?

Kreslení jsem měla ráda odmalička. Věnovala jsem se mu i na střední škole, kde jsem se díky svému oboru seznámila s digitální kresbou. Nedlouho na to jsem si pořídila grafický tablet a chvíli se digitální kresbě věnovala. Dlouho mi to ale nevydrželo. (smích)

V Anglii jsem se rozhodla vrátit k tradičnímu umění a věnovala jsem se, opět na velmi krátkou dobu, akvarelovým barvám. No a nakonec jsem se seznámila s aplikací Procreate, kterou měla moje “host mum” (mamka v rodině, se kterou pracuji) na svém iPadu. Měla jsem možnost aktivně si iPad půjčovat, a tak jsem zase jednou propadla kouzlu digitální kresby.

Rok nato jsem se rozhodla investovat do vlastního iPadu a začít se kresbě více věnovat, to bylo v květnu 2020. Aktivně sdílet svoje illustrace jsem začala až v prosinci. Účastnila jsem se kreslící výzvy na Instagramu a ilustrace, kterou jsem sdílela, se rychle stala jedním z nejúspěšnějších příspěvků za celou dobu existence mého profilu. Ta zpětná vazba mě překvapila a opravdu nadchla a já se rozhodla, že ilustrace je to, čemu se chci dál věnovat.

Jak přesně vlastně tvoříš a co všechno pro vznik svých výtvorů potřebuješ?

Tvořím primárně digitálně. Základem je pro mě tedy iPad, Apple pencil a aplikace na kreslení – Procreate. Mám samozřejmě i klasický skicák, ale nevyužívám ho často.

Jsi samouk? Jaké má člověk možnosti, když se chce v malování posouvat a rozvíjet?

Ano i ne. Jak už jsem zmínila, kresbě a malbě jsem se věnovala na střední. Naučila jsem se figurální kresbu a malbu zátiší, ale styl, kterým kreslím nyní, se opravdu hodně liší. Místo realistických kreseb se věnuji ilustraci, a tak nějak jdu proti tomu, co jsem se ve škole naučila. (smích)

Možností je dnes opravdu hodně. Na internetu je dostupná hromada návodů a online kurzů – jak placených, tak i zdarma. Osobně mám ráda třeba Skillshare, ale podobných platforem je na internetu spousta. A nejen u malování platí “procvičováním k dokonalosti”, takže trpělivost je základ a kreslit, kreslit, kreslit. Umělecká komunita na Instagramu je opravdu aktivní a každý měsíc se najde pár kreslících výzev, které vždycky dokáží nakopnout.

Nutno zmínit, že jsi pořád součástí BloggersRE a ilustrovala jsi naši knihu (NE)JSEM INFLUENCER. Jak náročný to pro tebe byl úkol? Jak se práce na knize lišila od toho, co vytváříš běžně?

Ilustrování knihy přišlo na úplném začátku mého seznamování se s ilustrací na iPadu. Vlastně i s ilustrací jako takovou, takže to bylo dost odvážné rozhodnutí. Tím, že jsem součástí týmu, jsem nad tím tolik nepřemýšlela – už nějakou dobu jsem se podílela na drobných grafických úpravách a návrzích, a když se mě Ivo (spoluzakladatel projektu, pozn. red.) zeptal, jestli bych nechtěla vytvořit ilustrace do knihy, neváhala jsem a vrhla se do toho.

Náročné to pro mě bylo právě tím, že to byly jedny z mých prvních ilustrací vůbec. Samotná obálka prošla opravdu velkou spoustou změn a úprav, ale nakonec se to myslím povedlo! Od mé nynější tvorby se to liší vývojem mého stylu kreslení a vlastně i tématy.

Vnímáš to všechno pořád jen jako koníček, nebo by ses tím chtěla časem i živit?

Začalo to jako koníček, ale ráda bych, kdyby mě to jednou živilo! Vlastně mám poprvé v životě konečně trochu jasno v tom, co chci dělat a čím se živit. A už to je u mě úspěch! (smích)

Autor: Deni Hartmannová (BloggersRE), Fotky: Sociální sítě Terezy Máslové, Editace: Deni Hartmannová (BloggersRE)

Bloggers RE

Máš blog, Instagram nebo YouTube? Jsme platforma, která spojuje online tvůrce a influencery z Česka a Slovenska. Přidáš se taky?

Přidat komentář

.
.