Veronika Urbánková je mladá cestovatelka momentálně žijící v Liberci, kde se našla jako kuchařka v bistru Omam. Její výtvory dortů stojí za podívanou a rozhodně i za ochutnání. Kde čerpá inspiraci, co všechno už prožila na svých dobrodružných cestách, a jak to vidí s Instagramem jako hlavním zdrojem příjmu se dozvíte v dnešním rozhovoru…

Prosíme na začátek o představení tebe samotné. Co chceš, aby se o tobě na úvod čtenáři dozvěděli?

Jmenuji se Veronika Urbánková, je mi 26 let. Miluju cestování a vše s ním spojené. Mám vystudovaný design interiéru a textilní návrhářství na vysoké škole, ale našla jsem se až v kuchyni. Snažím se uplatňovat svoji kreativitu a umělecký cit do jídla. Mým velkým snem je procestovat celý svět a poznat veškeré chutě, co nabízí.

Čím se živíš a jak ráda trávíš volný čas? 

Pracuji jako kuchařka v bistru Omam v Liberci. Dá se říct, že konečně dělám, co mě baví. Ještě nedávno jsem do Omamu chodila jen na obědy s kolegy z firmy, kde jsem se živila prací asistentky interiérových dveří. Nikdy by mě nenapadlo, že se za půl roku budu v bistru podílet na vytváření obědových meníček a vlastně na celkovém chodu kuchyně. Tudíž jsem tak trochu spojila moje hobby a práci do jednoho. Ve volném čase samozřejmě nejraději cestuju, trávím čas se svými přáteli a rodinou, prohrabávám se v receptech a upravuju fotky.

Na svém instagramovém profilu máš napsáno „travel and food lover“. Co nejraději v kuchyni tvoříš? 

Moje TOP 1 je určitě pečení dortů. S vařením to mám tak, že vařím, na co je zrovna chuť a nálada. Někdy se třeba celý týden odehrává ve zdravém stylu, ale další jedu samý tex-mex, burgry a ani česká kuchyně mi není úplně cizí, ale jen opravdu výjimečně. Také dost záleží na aktuálním ročním období a lokálních potravinách, co daná doba zrovna nabízí.

Jak se můžeme dozvědět z tvých popisků u fotek, pečeš dorty nejen pro sebe, ale i pro bistra v Liberci. Jak ses k tomu dostala?

Už od malička jsem hodně pomáhala mamince při pečení. No dobrá, tehdy spíš ujídat. (smích) Ale nadšení mi zůstalo a asi před 4 lety jsem začala postovat moje výtvory na sociální sítě, které se dočkaly skvělých ohlasů. To mě nakoplo. Začala jsem péct více a pohrávat si hlavně se zdobením a focením sladkého. Při studiu na vysoké škole jsem chodila brigádně pomáhat do bistra Fresh Cantina, kde jsem připravovala saláty, ale majitelka mi nabídla, jestli nechci zkusit vytvářet dortíky na prodej. Já samozřejmě kývla a spolupráce byla na světě. Momentálně peču dezerty u nás v Omamu, kam jste samozřejmě všichni srdečně zváni na ochutnávku.

Tvé fotky jsou pořízeny z mnoha zajímavých a slavných míst. Kde všude na světě jsi už byla a která země tě nejvíc zaujala?

Mé cestování začalo už v dětství, kdy jsme s našima navštívili plno mořských letovisek jako je například Itálie, Španělsko, Turecko, Tunisko, řecký ostrov Kréta a španělská Mallorca. Se střední školou, kde jsem studovala dějiny umění, jsme se soustředili hlavně na evropská města s uměleckou historií. Poznávali jsme krásy Paříže, Londýna, Cambridge, Berlína, Norimberku, Milána, Verony, Padovy… Později jsem začala cestovat již sama se svými přáteli. Mezi hlavní destinace patří španělská Barcelona, kterou jsem navštívila už čtyřikrát, Londýn třikrát, Řím, Budapešť, turecký Marmaris a další města mě příští rok čekají, což nemůžu momenálně prozradit. Nejdál a zároveň nejzajímavější oblastí byl loňský trip do Indonésie, především tedy na ostrov Bali. Odtud jsem navštívila různé ostrovy kolem, což zahrnovalo i Gili Island, které patří k ostrovu Lombok, a zrovna se zotavoval po ničivém zemětřesení a malé otřesy jsme tu bohužel také zažili. Nečekaným výletem byl i letecký trip do Singapuru a Kuala Lumpur, které jsem tedy, dá se říct, propajdala. Do nohy se mi totiž dostala infekce z oceánu, když jsem se při surfování řízla o reef a po výletu jsem skončila v místní nemocnici. Řeknu vám, zážitek na celý život. (smích)

S kým většinou cestuješ a byla jsi někde déle než 2 měsíce?

Většinou cestuji s mými nejbližšími, ať už je to můj přítel Jakub, nebo mé nejlepší kamarádky a rodina. Ale ani cestování úplně alone mi není cizí. Vloni jsem letěla sama na Bali, kde jsem na surf kempu poznala plno skvělých lidí, kteří se mnou i po skončení kempu zůstali na ostrově a dalších 14 dní jsme objevovali krásy Indonésie společně. Takže cestování jen se svojí vlastní maličkostí se vůbec nemusíte bát, ba naopak.

A jestli jsem byla někde déle než 2 měsíce? Ano. Letos v červnu jsem pracovně odjela na 3 měsíce do Španělska, kde jsem vařila v chiringuitu na pláži. Každému, kdo váhá, jestli vyzkoušet práci někde jinde než u nás v Česku, to rozhodně doporučuji. Ať si obrázek udělá každý sám. Já už mám také po této zkušenosti v hlavě jasno.

Bereš cestování i jako kulinářskou inspiraci, nebo kde čerpáš nápady na pečení a vaření?

Určitě mi cestování pomáhá k nabírání inspirace. Ať už je to vzhledem pokrmu, kořením a potravinami, co daná oblast nabízí. Další inspiraci čerpám z různých časopisů, z fotek na Pinterestu, Instagramu, ale i z kuchařek mojí maminky a babičky, kde se snažím recepty modernizovat, ale zároveň si musejí zachovat svoji autentičnost.

Čím fotíš a jak často? Máš nějak stanovené intervaly po jak dlouhé době něco přidat?

Mým nejlepším parťákem při focení je Olympus PEN E-PL7, který zachytí všechny detaily. V nejbližší době bych si chtěla pořídit i nové objektivy…  Poslední 2 měsíce nedám dopustit na můj nový iPhone 11, který má opravdu skvělou optiku a pořizuje nádherné ostré a detailní fotky. Co se týká přidávání fotek na Instagram, snažím se nedávat více jak jednu fotku denně. Ono stejně, když jste na cestách, si to chcete pořádně užít a v tu chvílí se nezabývat upravováním fotek. Někdy se mi ale třeba stane, že přidám 3 fotky po sobě a pak týden nic. Zkrátka tak úplně jasná pravidla stanovená nemám.

Kdyby ti byla nabídnuta nějaká spolupráce, jak bys reagovala?

Spolupráce se určitě nebráním. Jen asi záleží, o co by se jednalo…

Smýšlíš někdy o Instagramu a o blogu jako o své budoucnosti?

Tuto otázku jsem si asi nikdy nepokládala. Zatím mám oboje jen pro svoje potěšení a uchovávání mých kulinářských a cestovatelských vzpomínek. Samozřejmě když se na to podívám jinak, určitě by bylo krásný se živit blogováním a instagramováním, které můžu dělat odkudkoliv na světě.

Řekla bys o sobě, že jsi závislá na sociálních sítích?

Nerada si to přiznávám, ale asi ano. Samozřejmě dokážu být třeba celý víkend offline, ale zato si to pak vynahradím v týdnu.

A poslední otázka je ohledně našeho projektu BloggersRE. Znala jsi projekt už před tím, než jsme tě oslovili, a líbí se ti, co děláme? 

Bohužel jsem váš projekt dříve neznala. Samozřejmě od té doby, co jste mě oslovili, jsem přečetla několik vašich článků a myslím si, že máte opravdu skvělou myšlenku.

Autor: Adéla Lelková (BloggersRE), Fotky: Sociální sítě Veroniky Urbánkové, Editace: Deni Hartmannová (BloggersRE)


LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here