Komunita online tvůrců

SLABOST ČI VELKÉ SRDCE?

0 3

Autor: Tereza Máslová, terithebutter.blogspot.cz

Ahoj! Dnešní článek bude o mně, ale možná bude taky o tobě… Ptáš se proč?

V rámci řetězovky, která koluje po Instagramu, jsem na sebe práskla 5 random faktů, které o mně málo kdo ví. Jedna z věcí, kterou jsem zmínila, byla tahle…  JSEM CÍŤA. A víš co? Byla jsem překvapená, a to hlavně proto, že jsem nikoho jako jsem já doposud nepoznala. Ale abych pravdu řekla, vlastně se mi i trochu ulevilo, když jsem zjistila, že v tom nejsem sama.

V rámci řetězovky, která koluje po Instagramu, jsem na sebe práskla 5 random faktů, které o mně málo kdo ví. Jedna z věcí, kterou jsem zmínila, byla tahle…  JSEM CÍŤA. A víš co? Byla jsem překvapená, a to hlavně proto, že jsem nikoho jako jsem já doposud nepoznala. Ale abych pravdu řekla, vlastně se mi i trochu ulevilo, když jsem zjistila, že v tom nejsem sama.

JAK TO VIDÍM JÁ?

Od začátku svou přecitlivělost vnímám jako slabost. A to se nejspíš nikdy nezmění. Stačí, aby na mě někdo zvýšil hlas a mám okamžitě slzy v očích. Mohla bych si stokrát opakovat, že o nic nejde. Však víš, co se říká: „Když nejde o život, jde o hovno.” Ale v mém případě, jako by nešlo o nic jiného… vždy to končí stejně. A fakt se za to stydím. Někdy slzy zkrátka nejsou na místě, zvlášť když je mi dvacet. Skoro… Na základní škole mi to ještě nepřišlo jako taková tragédie, ale čím jsem starší, tím víc mě to trápí. Možná s tím má co dělat i strach a malá sebedůvěra. Kdo ví…

JAK TO VIDÍ OSTATNÍ?

Dobrá otázka. Někdo se směje, někdo dokonce říká, že mám velké srdce. Ať tak či onak, raději bych byla schopná své emoce ovládat. Zatím ale emoce ovládají mě. A to, co mě teď nejvíc zajímá, je, jestli je možné ty emoce alespoň potlačit… 

Na závěr už následuje pouze otázka:  JAK TO VIDÍŠ TY?


Leave A Reply

Your email address will not be published.

X